Spalovna nedává ekonomický smysl, říká starosta. Město pracuje na ukončení projektu
Ve druhé části rozhovoru o nakládání s odpady v Chebu vysvětluje starosta Antonín Jalovec, jak chce současné vedení města ukončit přípravné práce na spalovně. Tu připravuje společnost Terea, kterou město vlastní jen z poloviny. Na ukončení projektu je tak třeba dohoda s německým spolumajitelem. “Neříkám, že se dohodneme snadno, ale předpokládám, že se dohodneme. Přestože Terea už do projektu investovala dva miliony korun,” říká starosta.
Chebské info: Jak daleko jste s ukončením plánu na stavbu spalovny?
Antonín Jalovec: Jediný, kdo může definitivně ukončit spalovnu, je společnost Terea. Nikdo jiný. Terea je ta, kdo zpracovával celý projekt. Město Cheb může akorát deklarovat, případně pověřit své zástupce ve společnosti Terea tím, aby tam prosazovali ukončení celého projektu. Terea má dva hlavní orgány, kde se rozhoduje – valnou hromadu a dozorčí radu. Obvykle se scházejí dvakrát do roka. Zastupitelstvo už do nich nominovalo nové kandidáty. Na valné hromadě jsem to já s doktorem Karlem Tyrpeklem (Koalice pro Cheb). A v dozorčí radě to jsou pánové Tkaczyszyn (Piráti) a Černík. Do dozorčí rady ale budou navoleni až na květnové valné hromadě. Doposud tedy město v Teree zastupují lidí z bývalé koalice, kteří spalovnu prosazovali.
Co se tedy bude dít dál?
Plán je nyní následující. Zadal jsem odboru kanceláře starosty, aby právník zpracoval materiál pro březnové zastupitelstvo, kde zastupitelé pověří své zástupce ve společnosti Terea, aby tam začali prosazovat ukončení projektu. Bude pak na zástupcích na dozorčí radě a na valné hromadě, aby to prosadili.
Může se stát, že Terea i přes jasné stanovisko současného vedení města, bude v projektu spalovny pokračovat?
Terea je z 50 procent německé společnosti Gelsenwasser a z 50 procent města Chebu. Na jakékoli rozhodnutí ale potřebujete většinu. Musíme se tedy domluvit a předpokládám, že se tak stane, mám už k tomu sjednané schůzky s německými spoluvlastníky. Čistě teoreticky se může stát, že do zmíněných orgánů přijdou noví zástupci města s tím, že zvednou ruku pro ukončení spalovny, ale Němci řeknou, že chtějí pokračovat a bude se pokračovat. Je tam ale ještě jedna „brzda“. Máme usnesení zastupitelstva z roku 2015, kde se jasně praví – a bylo to následně přeneseno i do Terey – že projekt má pokračovat až ke stavebnímu povolení, a pokud ho dostane, má o definitivní stavbě rozhodnout městské zastupitelstvo. Věřím ale, že až k této hraniční situaci nedojde, že se dohodneme. Už před rokem jsem o tom s představitelem společnosti Gelsenwasser mluvil a říkal, že nechce jít proti zájmům města a chce se dohodnout. Neříkám, že se dohodneme snadno, ale předpokládám, že se dohodneme. Přestože Terea už do projektu investovala dva miliony korun.
Momentálně je celý projekt jak daleko?
Na stavebním úřadu v Aši, kam to bylo kvůli podjatosti přesunuto, se nyní rozhoduje o územním rozhodnutí. Což je mezistupeň, kde se stanoví konkrétní technologie, požadavky atd. Až s územním rozhodnutím ale můžete zahájit projektovou přípravu pro stavební povolení. Takže pořád jsme velmi daleko od zahájení stavby. I kdyby bylo územní rozhodnutí vydáno, je celý projekt o krůček dál, ale pořád velmi daleko od zahájení stavby.
Váš cíl je, aby nikdy věc nedošla ke stavebnímu povolení?
Ano.
Jste vnitřně přesvědčený, že spalovna pro Cheb skutečně není řešením?
Nejsem odpůrcem spalovny z ekologických důvodů. Jsem racionální člověk a docela věřím technologiím. Domnívám se, že spalovna by fungovala tak, že by nepředstavovala výraznou zátěž pro životní prostředí. Čeho se ale obávám, je naprostá nejistota v tom, jak se v Česku budou dál likvidovat odpady. Je docela dobře možné, že za tři roky nás lidé budou proklínat, že jsme spalovnu zastavili, ale za deset let nás budou chválit.
V současnosti se připravuje nový zákon o odpadech a nikdo neví, co v něm bude. Nikdo taky neví, co přijme EU za dva roky, pět nebo deset let. Spalovna je projekt na 20 let z hlediska například splatnosti úvěrů. Když to vezmu čistě ekonomicky, tak abych mohl odkývat stavbu spalovny s čistým svědomím, tak bych musel mít jistotu, že se tam 20 let bude smět pálit odpad. Ale klidně se může stát, že Česká republika nebo EU řekne, že od roku 2025, 30 nebo třeba 32 se nebude smět ani pálit odpad a bude se muset třídit úplně všechno. V ten moment budeme mít na Švédském vrchu „bumbrlíčka“ za čtvrt miliardy a nebudeme ho mít z čeho zaplatit. To je podle mě větší riziko, než rizika spojená s životním prostředí.
A chápete argumentaci lidí, kteří bydlí na Švédském vrchu a bojí se toho, že by jim za domem fungovala spalovna?
Samozřejmě, je to logická argumentace. Nikdo nechce mít komín za barákem. Taky bych asi nebyl nadšený, kdyby mi chtěl někdo postavit spalovnu, kotelnu nebo třeba úložiště jaderného odpadu blízko mého bydliště, ale přiznejme si, že ten strach je čistě iracionální. Ano, může to znamenat jisté ohrožení, ale to, že těm lidem jezdí sto aut denně kolem domu, je možná horší než celá spalovna.
Nehraje pro spalovnu naopak to, že má od roku 2024 skončit v Česku možnost skládkování?
Tak to není, to je zjednodušená interpretace. Od roku 2024 nebude možné skládkovat nevytříděný odpad. Bude možné odvézt odpad na takzvanou mechanicko-biologickou úpravnu, tam se z něj vytřídí vše, co lze a zbytek se uloží na skládku. Nebude to tedy tak, že by se nesmělo uložit na skládku nic. Stejně tak by se i odpad ze spalovny, který vznikne po spálení, musel skládkovat.
Druhá věc je, že když po roce 2024 nebudeme moci většinu odpadu skládkovat, tak co nám zbývá? Třídění a spalování. V celé České republice jsou čtyři zařízení pro energetické využití odpadů (ZEVO). Proti chebské spalovně hovoří i to, že nejmenší ZEVO v republice má kapacitu asi 100 tisíc tun. Odborníci tvrdí, že to je hranice rentability. Chebské ZEVO mělo mít 20 tisíc tun, to znamená, že mělo jít o experiment. U nás ani nikde v okolí České republiky s tím nemá nikdo zkušenost. O to větší risk by byl do spalovny jít.
Když tedy v Chebu spalovna nebude, kam se bude dávat odpad? Má Cheb vymyšleno, co bude s odpadem dělat?
Znáte poměry v Česku. U nás když se řekne nějaké datum, tak všichni čekají do posledního dne a pak se zjistí, že se nic nestihne. Musím říci, že i když jsem v životě velmi zodpovědný, tak zde spoléhám na to, že kapacity ve spalovnách nejsou a do roku 2024 nebudou navýšeny. Třídění je fajn věc, ale má to své limity. Nikdy nevytřídíme vše. Předpokládám, že jak se bude blížit rok 2024, tak bude výrazný tlak od obcí i od lidí na to, aby bylo skládkování prodlouženo. Jiná alternativa než skládkování, spalování nebo třídění neexistuje.
Komentář