Kůrovec v Chebu: Každý desátý strom v městských lesích padl kvůli škůdci

Ve městě se na začátku roku kácí větší množství stromů. Kromě stavebních prací a běžné údržby zeleně za to může podle radnice i kůrovec. Škůdce se rozletěl do okolí z vlaků a kamionů, které převážejí dřevo.

To kůrovcové, tedy pokácené proto, že bylo napadeno lýkožroutem, by mělo sice po republice putovat jen ošetřené, ale evidentně se to neděje. Na kontrole na nádraží se o tom v minulých dnech přesvědčil místostarosta Jiří Černý a zdokumentované to je také v reportáži České televize.

Kůrovec napadá nejraději smrky, nepohrdne ale i dalšími jehličnany. Když strom napadne, je preventivně pokácen. To se stalo v blízkosti nádraží například v Riegerových sadech nebo v areálu školky v Bezručově ulici.

Že problém s kůrovcem roste, je vidět i v lesích kolem Chebu. Společnost Lesy města Chebu loni celkově vytěžila 8292 kubíků (metrů krychlových) dřeva, z toho 839 kubíků bylo takzvané kůrovcové dřevo. To je celá desetina (10,12 %). Ještě v roce 2017 jsme byli jen na 2,28 procentech, když se vytěžilo 8879 kubíků dřeva a z toho 202 kubíků připadalo na kůrovce.

“Místa, kde se vyskytl, se nám daří lokalizovat a vytěžit. Většinou se jedná o místa podél železnice a silnice vedoucí do Německa,” říká Pavel Cekota, lesník ze společnosti Lesy města Chebu.

“Na odchyt kůrovců v době rojení používáme lapáky. Jedná se o pokácené stromy, které slouží jako návnada a po nalétnutí je asanujeme. Dále používáme lapače, které jsou doplněné o feromony, lákající kůrovce. Skládky dřeva ošetřujeme chemickým postřikem,” vysvětluje Cekota, jak se proti kůrovci lesníci brání.

Problém letos bude nejspíš dál růst. V Česku, ale i v Německu nebo Itálii, se dá mluvit o kůrovcové kalamitě. Statistiky ministerstva zemědělství říkají, že v roce 2012 bylo v celé zemi kůrovcového dřeva vytěženo necelý milion kubíků, loni už to bylo 12 až 14 milionů kubíků a letos má toto číslo ještě růst, podle ministerských odhadů na 15 až 20 milionů kubíků. Kůrovci pomáhá suché a teplé počasí. Zjednodušeně řečeno: když stromy nemají vodu, nemohou produkovat pryskyřici, kterou brouky hubí.

Také platí, že Karlovarský kraj patří mezi nejméně zasažené kraje, i když problémy jako v Chebu mají i další města. Ukazují to data ministerstva zemědělství:

Chebská radnice se chystá kvůli problému s kůrovcem obrátit na státní úřady. “Pravděpodobně dáme podnět k řešení na ministerstvo životního prostředí. Mělo by docházet k větším kontrolám přepravy,” říká místostarosta Černý.

Stát si zatím problém s šířením kůrovce z přepravovaných poražených stromů příliš nepřipouští. Alespoň to tak vypadá z odpovědi od ministerstva zemědělství pro Chebské info. “To, že se kůrovec šíří vlakem nebo silniční dopravou, je možné, ale ne obvyklé. Dopravováno by mělo být pouze asanované (např. odkorněné) dřevo. Podle lesního zákona jsou vlastníci lesů povinni dříví napadené kůrovcem odborně asanovat (ošetřit). Za nedodržení jim hrozí od České inspekce životního prostředí pokuta až do výše pět milionů korun,” říká mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Neošetřené dřevo se může dopravovat přímo z lesa pouze ke zpracovateli, který zajistí okamžité zpracování. Takové dřevo nesmí nikde stát. Na chebském nádraží přitom dřevo i s larvami a dospělými brouky stojí, jak dokazuje reportáž České televize.

Problém to může být už za pár dnů, brouci totiž s jarem a teplejším počasí “ožijí”. “Kůrovec se v závislosti na vývoji počasí šíří přirozeným způsobem, tedy rojením. V našich podmínkách k tomu obvykle dochází od dubna do září,” říká Bílý.

Může se město nějak bránit, když vše ukazuje na to, že kůrovec pochází z přepravovaného dřeva? “Může se bránit tak, že pracovník státní správy lesů, při příslušné obci s rozšířenou působností (v tomto případě ORP Cheb) zjistí, ze kterého vagonu kůrovec vylétl a podle dodacího listu zjistí, kdo dříví na vagon naložil. Orgány státní správy lesů mají možnost na základě lesního zákona (ust. § 32 odst. 9) přímo ukládat právnickým a fyzickým osobám opatření proti šíření škodlivých organismů z okolí lesů. Zjistit a hlavně prokázat, ze kterého vagonu kůrovec vylétl, ovšem bude problém,” odpovídá Radka Nastoupilová, mluvčí České inspekce životního prostředí.

I když podobné problémy řeší i jinde, k žádnému soudnímu sporu, kdy by město nebo jiný majitel poškozených stromů požadoval náhradu za způsobenou škodu, zatím nedošlo. “O žádném soudním sporu na uvedené téma nevíme a jistě k němu u nás zatím ani nedošlo,” říká Bílý z ministerstva zemědělství.

Shrnutí ve třech otázkách a odpovědích od Petra Zahradníka z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti

Je běžné, že se kůrovec takto z vlaků do měst šíří?

Možné to je, dokonce velmi pravděpodobné. Záleží ale na několika faktorech. Za prvé – v jakém stádiu se kůrovec pod kůrou nachází. Musí být již “dospělý”, larvy “nevylétnou”. To bude nyní na jaře všude, protože na podzim a na jaře pod kůrou vývoj probíhá. V celém vegetačním období to může být také, v současné době je možné na jednom kmenu nalézt všechna vývojová stádia. Druhým faktorem je teplota – brouci létají tak od 18-20 °C, na jaře to ovšem není hned první den, kdy je tato teplota dosažena. Jednoduše laicky řečeno – napřed se musí zahřát. K tomu dojde dle našich odhadů kolem 10. dubna, možná později, podle toho jaký bude průběh počasí. Nyní ale rozhodně ještě nelétá, až na nějaké jednotlivé kusy, které však nejsou nebezpečím. No a třetím faktorem je, aby v blízkosti nádraží (místa uskladnění) byly vhodné stromy – smrky, optimálně nad 50 let, ale mohou být i mladší. Mohou to být i modříny.

Může se proti tomu město nějak účinně bránit?

To je složité. Podle současných platných předpisů by neasanované dříví nemělo opustit les (až na nějaké drobné výjimky, kdy je přímo ke zpracování v blízkosti těžby). Problém může být z prokazování, že to nepřilétlo z nějakého blízkého lesa apod.

Kdo je v takových případech za šíření kůrovce zodpovědný?

Odpovědnost by měla jít za vlastníkem dřeva. Ten většinou (u státních lesů) má ve smlouvě i povinnost asanaovat. U soukromých vlastníků to tak být nemusí. Navíc je tu problém s potenciální překupníky, ale to je asi marginální záležitost.