Má se vrátit Masarykovo náměstí? Osobnosti Chebu odpovídají

Přejmenovat současné Divadelní náměstí na Masarykovo považuje za dobrý nápad hned několik chebských lídrů stran, které jsou v zastupitelstvu. Zeptali jsme se všech, většina odpověděla. Návrat Masarykova náměstí na chebskou mapu na náš dotaz podpořily i nepolitické osobnosti jako katolický farář Petr Hruška nebo ředitelka knihovny Martina Kuželová.

Naopak z praktických administrativních důvodů je spíše proti starosta Antonín Jalovec (VPM) a rozhodně proti zastupitel Pavel Hojda (KSČM).

Současné Divadelní náměstí neslo krátce před 2. světovou válkou i před únorem 1948 jméno Tomáše Garrigua Masaryka. Náměstí si v té době oblíbili zastánci svobodného Československa, došlo na něm i ke střetům s příznivci nacistů nebo k posledním připomínkám hodnot T. G. Masaryka před komunistickým pučem. Masarykovo náměstí v Chebu nyní desítky let není, přejmenovali ho nacisté a pak i komunisté. Čtěte podrobnosti: V Chebu chybí Masaryk. Náměstí mu vzali nacisté i komunisté

Nemělo by se vrátit? Chebské osobnosti odpovídají.

Martina Kuželová, ředitelka Městské knihovny v Chebu

To, že v Chebu nemáme Masaryka, mě vždy velmi mrzelo, počiny jiných měst v nedávné době jsem sledovala až se závistí. Proto myšlenka mít tu, resp. vrátit Chebu Masarykovo náměstí právě k výročí sametové revoluce se mi líbí, i když Divadelní náměstí to zkrátka je. A hodně půvabné.

Antonín Jalovec, starosta (VPM)

Připomínka prvního československého prezidenta by byla určitě nekonfliktní a vhodná. Pokud by v Chebu vznikla nějaká nová ulice či náměstí, byl bych rozhodně příznivcem pojmenování po TGM. V případě stávajícího Divadelního náměstí ale z praktických důvodů namítám, že by přejmenování postihlo desítky lidí i institucí (včetně divadla a pracoviště mateřské školy), které by si musely nechat nově vystavit veškeré doklady, zřizovací listiny, změnit zápisy v rejstřících apod. Náměstí se navíc už přejmenovávalo po pádu komunismu (předtím se jmenovalo náměstí Pohraniční stráže – poznámka redakce). Po zvážení výše uvedených faktů jsem spíše proti dalšímu přejmenování.

Ondřej Špendlíček, zastupitel za Piráty

Myšlenka se mi apriori zamlouvá, ale okrem vašeho článku jsem o spojitostech, důsledcích a hlavně administrativní náročnosti nepřemýšlel. Z toho co vyplývá z článku bych tedy záměr podpořil.

Gabriela Licková, radní a zastupitelka za Hnutí 2018

Určitě bych takovou iniciativu podpořila.

Petr Hruška, chebský farář

Nápad na přejmenování se mi líbí. Už tím, jak navazuje na historické stopy pojmenování tohoto místa, ale také svým symbolickým poselstvím vztaženým k naší nejnovější historii. Sice o takovémto návrhu asi nebude město vypisovat referendum, ale zastupitele, kteří by o tom hlasovali, bych k tomu povzbudil.

Pavel Hojda, zastupitel za KSČM

Tento návrh se mi nelíbí. Nikoli ale proto, že by se mělo jmenovat Masarykovo, ale protože nejsem příznivcem přejmenování stávajících názvů náměstí nebo ulic. Nevadilo by mi, kdyby se tak jmenovala nějaká nová ulice. S každým přejmenováním jsou spojené komplikace nejen pro místní obyvatele, ale i instituce, které na náměstí nebo ulici jsou evidování. A stojí to i zbytečné peníze.

Karel Tyrpekl, radní a zastupitel za Koalici pro Cheb

Vyhlásit nový název prostoru před divadlem dne 17. 11. je hodně dobrý nápad. Ještě by bylo ideální, kdyby se podařilo i pořídit lavičku Václava Havla (na ní probíhá veřejná sbírka – poznámka redakce).

Změna se v rejstřících propíše automaticky

Na ministerstvu spravedlnosti jsme se na základě odpovědí odkazujících na případnou administrativní náročnost změny zeptali, zda musí firmy či živnostníci sídlící na adrese, u které se změnil název ulice či náměstí, měnit samy své sídlo ve veřejných rejstřících. Nepropíše se tato změna automaticky?

„Změna, která má původ ve změně v jiném základním registru, se do veřejného rejstříku zapíše sama bez nutnosti vést řízení. Jedná se o pravidlo § 95 odst. 1 rejstříkového zákona. Úprava tedy řeší právě propis údajů v případě změn názvů ulic (změny jsou přebírány z registru územní identifikace, adres a nemovitostí), ale také změny jmen fyzických osob (změny jsou přebírány z registru obyvatel), např. typicky když se mění jméno po svatbě,“ odpovídá Lucie Machálková, z tiskového oddělení ministerstva spravedlnosti.

„Zapsané osoby tedy v takovém případě nemusí vyvíjet žádnou iniciativu,“ shrnuje Machálková.

Zakladatelské dokumenty s původní adresou firmy a živnostníci měnit nemusí. „Změna názvu ulice, ve které má právnická osoba sídlo, nevyvolává potřebu měnit její zakladatelské dokumenty,“ říká ministerská mluvčí.

„Případná (administrativní) změna stanov opravující neaktuální údaj nemá právní relevanci. O faktických událostech, jako např. změna příjmení společníka, změna jeho bydliště, změna názvu ulice, v níž má společnost sídlo, právnická osoba nerozhoduje, nemá na ně vliv. Proto ani není z hlediska právnických osob nutné neaktuální údaj o názvu ulice v zakladatelském dokumentu měnit. Z věcného hlediska se sídlo totiž nemění,“ dodává Machálková.

Autoři: Libor Dušek, Zprávy z Chebu; Jiří Hovorka, Chebské info.cz