Co s odpady? Více popelnic, překladiště v Chetesu, PAYT zatím ne, říká Tyrpekl

Koalice pro Cheb slibovala před volbami, že bude prosazovat takzvaný PAYT systém. Kdo více třídí a produkuje méně směsného odpadu, platí v něm méně. Nyní ale Karel Tyrpekl, chebský radní a lídr Koalice, od tohoto slibu alespoň prozatím ustupuje. V rozhovoru vysvětluje důvody.

Chebské info: Půjde v Chebu zavést PAYT systém?

Karel Tyrpekl: Město má nově výbornou studii od společnosti Eko-Kom. Zpracovávala ji doktorka Vrbová se svým týmem. Jde o renomovanou odbornici v odpadovém hospodářství. Ta studie je na 200 stránkách textu velice dobře analyticky udělaná, jsou tam zpracovány už i výsledky hospodaření za dobu, kdy svoz odpadu dělá Chetes a nikoli soukromá firma Marius Pedersen. To je důležité, protože se ukazuje, že některá čísla nebyla reálná a byla nadhodnocená podle potřeb této soukromé firmy. Ze studie vyplývá, že PAYT systém možný je, ale není tím nejlepším, co město může udělat.

První, co z té studie zcela jasně vyplývá, je, že je třeba změnit pytlový systém. Svoz pytlů s vytříděným odpadem z některých lokalit rodinných domů se jeví jako černá díra do rozpočtu komunálního hospodářství. Koalice pro Cheb navrhuje tento systém v lokalitách, jako jsou Háje, Podhrad, Hrozňatov nebo Cetnov nahradit klasickým systémem třídění do popelnic. Vedle popelnic pro směsný odpad by tedy měly přibýt i popelnice na tříděný odpad. To bychom doplnili snížením frekvence odvozu komunálního odpadu. Lidé by tak byli motivovaní více třídit. Tato změna se dá realizovat ještě letos.

(Poznámka redakce: Podle zmíněné studie v roce 2017 činily náklady na pytlový sběr cca 534 tisíc Kč, což je 52 744 Kč na jednu tunu. Náklady na standardní tříděný sběr do nádob se přitom v ČR běžně pohybují mezi 4 až 8 tisíci korunami za tunu.)

Čili souhlasíte se studií, že v Chebu nedává smysl systém PAYT zavádět?

Ano, bylo by to velice administrativně náročné a navíc se podle té studie ukazuje, že když lidem dáte slevu za to, že třídí, tak to nedává smysl. Peníze jsou až na pátém místě v důvodech, proč lidi netřídí. Pokud chceme, aby lidé více třídili, musíme primárně zvýšit dostupnost popelnic na tříděný odpad, aby to všichni měli co nejblíž. Čili PAYT systém zatím nemá smysl zavádět.

Co by se tedy mělo dál změnit kromě toho již zmiňovaného pytlového sběru?

Musíme zvýšit počet takzvaných hnízd s popelnicemi na tříděný odpad zhruba o padesát, abychom se dostali alespoň na celorepublikový průměr. Nyní máme v Chebu 186 těchto hnízd, měli bychom se dostat přes 220. Studie nám dává i tipy na konkrétní místa, kde je třeba popelnice na tříděný odpad přidat, protože to v těchto lokalitách mají k popelnicím lidé daleko. Předpokládám, že to bude ještě letos hotové. Michal Polák, který má v Chetesu svoz odpadů na starosti, je velice schopný manažer.

Karel Tyrpekl, chebský zastupitel a lídr Koalice pro Cheb

Studie také ukázala, že Cheb sváží odpady v porovnání s podobně velkými městy draze. Náklady města na odpadové hospodářství přepočtené na jednoho obyvatele dělaly 1208 korun v roce 2017. Průměr za podobně velká města přitom dělá 974 korun. Co se s tím dá dělat?

Změníme zmíněný pytlový sběr a je třeba, aby lidé více třídili, což v Chebu děláme podprůměrně (produkce využitelných odpadů je v Chebu podle studie nižší o 45 % než ve srovnatelných městech – poznámka redakce). Když se třídění zvýší, bude to mít hned dva pozitivní efekty. Budeme méně platit za skládkovné a dostaneme více peněz za vytříděný odpad od Eko-Komu. Rychle také můžeme realizovat překladiště směsného odpadu v areálu Chetesu, kde na to jsou vhodné podmínky. Už by se odpad před cestou na skládku nemusel překládat v Chocovicích, což také svoz prodražuje a navíc to popeláře zdržuje.

Když tedy zatím není reálné zavést PAYT systém, jak naučit Chebany více třídit, aby poplatek za odpady v budoucnu nerostl?

Musíme zvýšit počet popelnic na tříděný odpad a stejně jako je u drog důležitá prevence, tak musíme stejnou prevenci dělat i u odpadů. Musíme lidi vzdělávat, musíme dělat přednášky ve školkách, školách. Je třeba zvýšit povědomí lidí o tom, že třídění je skutečně prospěšné. A to nejen pro životní prostředí, ale třeba i pro městský rozpočet a ve finále i pro peněženku každého z nás. V Radničních listech byl odpadový rádce. To jsou věci, které dávají smysl.

Musíme také více třídit třeba i v rámci sběrných dvorů. Lidé tam přivezou auto s odpadem, kde je smíchané vše včetně plastů a zaměstnanci jim řeknou, ať to nasypou na jednu hromadu do jednoho kontejneru. Zde je tedy také možnost, jak třídění zvýšit. Lidé ve sběrných dvorech pracují slušní, ale musíme je vzdělávat a připomínat i jim, že třídění se vyplatí.

Ukončení spalovny probíhá podle Vás tak, jak by mělo? Podle některých lidí, například jde i o Michala Tancoše, který kandidoval za Koalici pro Cheb, by město mělo postupovat razantněji.

Všechno nejde udělat hned. Je třeba se dohodnout, nejde věci dělat na sílu (čtěte podrobnosti). Máme racionální argumenty pro ukončení projektu spalovny, potvrdila je i studie. Spalovna, která by likvidovala 20 tisíc tun odpadu za rok, s finálním produktem ve formě teplé vody, s dobou návratnosti investice na 20 let a s cenou za vybudování okolo 260 milionů korun nedává smysl. Ani čistě ekonomicky by se nejspíš nevyplatila. Cheb vyprodukuje maximálně polovinu toho, co by se tam mělo spálit. Zbytek by se sem musel navozit nákladními auty odjinud. Nemá smysl v tom projektu pokračovat. Spalovna tak v Chebu určitě nebude, alespoň tedy za současného vedení radnice.

Ve druhé části rozhovoru s Karlem Tyrpeklem se dočtete třeba o problémech chebské nemocnice nebo o tom, proč chce v Chebu postavit ještě jednu sportovní halu.

Více k tématu: