Co dál s odpady v Chebu? Lidé musí více třídit, jinak poplatek poroste, říká starosta
Chebané v porovnání se stejně velkými českými městy málo třídí a naopak vyprodukují nadprůměrně směsného odpadu. Pokud se to nezmění, bude poplatek za odpad velmi pravděpodobně růst. “Pokud v Chebu budeme schopni udržet náklady na současné úrovni a nezvyšovat poplatek pro lidi, pak se to bude dát považovat za velký úspěch,” říká v první části rozhovoru s Chebským infem starosta Antonín Jalovec (VPM).
V rozhovoru také vysvětluje, proč se kontroly brzy zaměří na podnikatele, jaké změny mohou čekat lidé z rodinných domů nebo jak chce město do budoucna postihovat lidi, kteří vyhazují objemný odpad vedle popelnic.
Chebské info: Když jste vysvětloval lidem, proč jste se rozhodli nechat poplatek za odpady na 700 korunách, kromě jiného jste řekl: „Jednáme o změně systému, abychom zvýšili poplatek těm, kteří produkují hodně směsného odpadu a naopak ho snížili těm, kteří poctivě třídí.“ Město má nově k dispozici studii o nakládání s odpady v Chebu od společnosti EKO-KOM. Je tedy reálné vámi zmíněný systém zavést?
Antonín Jalovec: Ta studie je velmi obsáhlá, ještě se jí propracováváme a budeme muset s odborníky řešit, co dál. Ukazuje se ale už teď, že jakákoli změna bude velmi náročná. Když to vezmu z pohledu občana, tak ho zajímají dvě věci: cena a kvalita služby. Logicky i město chce co nejvíce ušetřit a mít čisto. Bohužel i na základě té studie se ukazuje, že ve městech velikosti Chebu je jediným možným způsobem ke zvýšení třídění osvěta. Zároveň je třeba třídění co nejvíce usnadnit. Je tedy třeba dostatečně hustá síť sběrných nádob na tříděný odpad.
Ona studie příliš nedoporučuje zavádět motivační systémy (typu PAYT – pozn. redakce), a to hlavně z důvodu, že jsou velmi náročné administrativně a obvykle jsou finanční nároky na systém vyšší, než je potenciální výnos. Máme tedy jen dvě možnosti, jak poplatek nastavit. Buď paušální, který máme, nebo poplatek podle frekvence svozu a velikosti nádob, kde bychom museli občanům započítat všechny náklady. To by v průměru na jednoho občana vycházelo mnohem dráž než dnes.
Skutečně to nejde jinak?
Je tam možnost nějaké dodatečné motivace podle vytříděného odpadu, jako je to třeba v Aši. U toho je zase dost problém s evidencí, protože musíte evidovat každý detail a hrozí u toho obrovské množství reklamací. Vy tedy třeba vytřídíte velké množství plastů, dáte na něj svůj čárový kód, dáte pytel před dům, někdo přijde a pytel přelepí vlastním kódem. Tomu nikdy nelze úplně zabránit.
Jsme tedy nyní ve fázi, kdy vše musíme pečlivě probrat a porovnat ceny na zavedení jednotlivých systémů. I když v Karlovarském kraji jsou města, která mají poplatek podle frekvence svozu, tak nejde o města, která měla předtím paušál. Nejsou tedy zkušenosti s tím, jaké je to přecházet ze systému paušálního, který v Chebu máme, k platbě podle frekvence.
Nedošlo by ale s tímto systémem k tomu, co vy jste původně říkal? Že by tedy poplatek rostl těm, kteří netřídí a naopak?
Je otázka, jestli by nedošlo ke zvýšení u všech. V průměru by to určitě muselo vycházet dráž a je otázka, jestli těm, kteří třídí, by poplatek vůbec klesl pod dnešní náklady. Už dnes jsou skutečné náklady na jednoho občana přes 1200 korun.
Jaké změny tedy mohou občané města očekávat v nakládání s odpady v nejbližších letech?
Jednoznačně půjdeme do toho, abychom zlepšili možnosti svozu. Dojde k vybudování dalších míst, kde bude možné odkládat odpad. Budeme svážet i další komodity, začíná se s možností odkládat kovy. Zatím máme první čtyři kontejnery a budeme to rozšiřovat. Především chceme přiblížit lidem nádoby na tříděný odpad. I podle té studie jsou totiž v Chebu lokality, kde to lidé mají poměrně daleko. Jde třeba o Mánesovu ulici nebo o náměstí Prokopa Holého. Všechny studie přitom ukazují, že s rostoucí vzdáleností od nádob na tříděný odpad klesá ochota lidí třídit.
Jak budete lidi ke třídění přesvědčovat?
Především jim to musíme usnadnit. Největší rezervu máme ve čtvrtích rodinných domků, kde třídění může být nejintenzivnější. Nyní to tam vypadá tak, že je místo, kde jsou nádoby na tříděný odpad a ti lidé tam musí docházet. Mnohem efektivnější z hlediska třídění bude, pokud bude mít každý rodinný dům nebo třeba řadovka vlastní malou popelnici na tříděný odpad, přinejmenším se to týká plastů. Případně může být zaveden pytlový sběr – lidé budou třídit do pytlů, v určený den je dají před plot a svozová služba se o ně postará.
Kdy k těmto změnám dojde?
Jde zhruba o rok, ve kterém bude následovat několik opatření. Musí například proběhnout vysvětlující kampaň, aby občané chápali, co a proč se změní a jaké to pro ně bude mít důsledky.
Když poplatek neporoste, bude to úspěch
Závěry studie jsou takové, že Chebané v porovnání se stejně velkými českými městy málo třídí odpad, jsou v tom pod celorepublikovým průměrem a naopak vyprodukují nadprůměrně směsného odpadu. Jaký je důvod?
U směsného odpadu vidím dvě příčiny. Tou první je, že se sem často tahá poměrně velké množství věcí z Německa ve formě hromádek a podobně. Jde o lidi, kteří do Chebu často přivezou plná auta opotřebovaných věcí, materiálu, který přetřídí a zbytek hodí do popelnic nebo odvezou do sběrných dvorů a podobně.
Druhou příčinu vidím u podnikatelů a ukazuje to i studie. Už jsme se bavili s příslušnými odbory, že výrazně zintenzivníme kontrolu podnikatelů, protože se zdá, že řada z nich zneužívá současný systém. Mají dvě možnosti, mohou si zaplatit paušál, který je vyšší než pro běžné lidi a nechat si odpad odvážet v rámci městského systému, nebo mohou podepsat smlouvu s nějakou svozovou společností. Doposud těch kontrol a sankcí bylo velmi málo. Zadali jsme odboru životního prostředí, aby kontroly zintenzivnil a doufáme, že do systému přiteče více peněz a podnikatelé zároveň začnou více hlídat množství odpadů, které produkují. Přímo v městském systému je dnes zaregistrováno jen zhruba 60 podnikatelských subjektů, což je velmi málo. Zbytek by tedy měl mít smlouvy. Kdo takto registrován není, vystavuje se riziku sankce, a to i v řádech desítek tisíc korun.
Tip: Historický výsledek voleb? VPM pomohly pomluvy i média, říká Hrkal
K čemu všechna ta chystaná opatření povedou, když se zaměříme na to, co zajímá občana? Jak se bude dál vyvíjet poplatek za odvoz?
Spousta lidí má pocit, že se platí svoz směsného komunálního odpadu a svoz tříděného je zdarma a ještě za to město něco dostává. Je to ale složitější. Město sice dostává nějaké peníze za vytříděný odpad, ale stále za jeho odvoz více platí. Není to tedy zdarma, ale platí, že svoz tříděného odpadu je levnější než svoz směsného odpadu. Čím více odpadu tedy lidé vytřídí, tím méně bude směsného a tím to celkově vyjde levněji.
Dá se čistě hypoteticky říci, kolik by dělal poplatek pro lidi v momentě, pokud by všichni ve městě třídili?
Poplatek stanovuje zastupitelstvo města, dnes může být maximálně ve výši 1000 korun. Už dnes máme ale skutečné náklady na občana přes 1200 korun. Předpokládám, že pokud bychom se dostali jen na průměr České republiky, co se třídění týče, tak by náklady mohly řádově klesnout o 100 až 200 korun na občana. Pro městský rozpočet by ale šlo o jednotky milionů korun. Do budoucna ale říkám, že snižovat poplatek je velmi nezodpovědné, protože náklady na svoz odpadu velmi porostou. Velmi pravděpodobně totiž bude zdražovat skládkování. Pokud v Chebu budeme schopni udržet náklady na současné úrovni a nezvyšovat poplatek pro lidi, pak se to bude dát považovat za velký úspěch.
Čili motivace pro lidi je taková, že když budou třídit, poplatek do budoucna neporoste.
Jednak. Také ale platí, že nejde jen o peníze. Třídit odpad je podle mě znakem kulturního člověka. Ta motivace by tedy měla být hlavně vnitřní. I kdyby se zavedly nějaké motivační systémy, tak by lidé většinou ušetřili maximálně desetikoruny.
Může být motivací třeba i to, že když lidé budou více třídit, nebude třeba v Chebu stavět spalovnu?
Platí, že čím více se toho vytřídí, tím je ten zbytek komunálního odpadu pro spalovnu horší. Spalovna potřebuje, aby odpad byl výhřevný. A nejvýhřevnější z odpadů jsou plasty a papír. Když tyto složky vytřídíte, tak ten zbytek hoří těžko. Takže spalovny jdou proti trendu třídění, protože potřebují odpad špatně vytříděný.
Po prevenci přijde represe
Jak moc špatně Cheb třídí, jak moc jsme proti zbytku republiky podprůměrní?
Když porovnáme Cheb a průměr za města v kategorii 20 až 50 tisíc obyvatel, tak máme produkci směsného odpadu 220 kilogramů na obyvatele za rok a průměr je 181, tedy skoro o pětinu méně. A u separovaného odpadu je to 33 kilogramů na občana a rok v Chebu a průměr je na 50 kilogramech. A máme v Chebu i výrazně negativní trend, když v posledních pěti letech produkce tříděného odpadu u nás spíše klesá, zatímco v celé republice výrazně roste.
Od 7. ledna platí vyhláška, která poplatek za odpad stanovuje ve výši 700 korun. Od 1. ledna to chvíli bylo 500 korun. Platili lidé na začátku roku 500 korun? Jak bude město v těchto případech postupovat?
Zaregistroval jsem na sociálních sítích případy, kdy se lidé domnívají, že když zaplatili na začátku ledna, tak skutečně mohou platit jen 500 korun. Tak to ale nejde. Splatnost poplatku je daná k 31. květnu, a to je ten rozhodující okamžik. Když si to vezmete čistě teoreticky, tak ti lidé, kteří zaplatili na začátku ledna, by těch 500 korun mohli zaplatit také třeba na deset let dopředu. Ale tak to nefunguje. Zastupitelstvo musí každý rok stanovit výši poplatku a má to dokonce dělat až na základě výsledků předchozího roku. Takže by výši poplatku ani nemělo stanovovat před koncem předchozího roku, protože nezná úplné náklady za celý rok. Teoreticky by se tedy mohlo stát – ono se to tedy nikdy nestane – že zastupitelstvo na začátku roku zjistí, že poplatek byl stanoven příliš vysoko a musí ho snížit. Pokud by lidé zaplatili v předstihu, muselo by město poplatek vracet. Správně tedy mají občané počkat, až bude výše poplatku jasná, a až pak ji zaplatit. Finanční odbor na radnici to každopádně hlídá a logicky platí, že když bude nedoplatek, tak bude vymáhán.
Tip: Změny a novinky roku 2019. Projděte si, co se v Chebu mění
Tím, že odpad ve městě začal od dubna roku 2017 svážet Chetes, město výrazně ušetřilo za svoz komunálního odpadu. Platí to, i když se započtou náklady na pořízení nových popelářských vozů a pořízení popelnic?
Došlo k úspoře ve výši zhruba tří až čtyř milionů a ano, platí to i po započtení těchto investic, jsou to do toho započtené, rozkládají se v čase. Na druhou stranu ale velmi raketově narůstají částky na svoz odpadů z odpadkových košů ve městě. Narůstají také náklady na čištění okolí popelnic nebo třeba na provoz sběrných dvorů. Celková úspora tedy zdaleka není tak vysoká. A pořád platí, že i když započítáte úsporu, tak paušální poplatek ve výši 700 korun na občana nepokrývá reálné náklady.
Co budete dělat s nepořádkem, který se často vyskytuje kolem popelnic?
K prevenci zároveň chystáme i represi. Už jsme se o tom ve vedení města bavili, že ji výrazně zvýšíme. Je možné, že nasadíme fotopasti a hlídky městské policie a budeme důsledně jakékoli odkládání objemného odpadu mimo popelnice sankcionovat. Jde o pokuty od stovek korun až do několika tisícikorun.
Ke zpřísnění dojde kdy?
Půjdeme na to nejdříve po dobrém. Zahájíme informační kampaň. Například v únorových radničních listech bude informativní brožura k nakládání s odpady v Chebu. Až poté zpřísníme represi.
Komentář