Nová univerzita, nemocnice i dálnice. Důvody, proč jít volit do kraje

Volby jsou tu. Proč by vás měly zajímat zrovna ty do krajského vedení? Snažíme se to vysvětlit na dvou konkrétních příkladech. Podle kandidátů na hejtmany jsou před námi ekonomické výzvy, hlavně růst nezaměstnanosti na Sokolovsku. Co s tím ale kraj může udělat? Kraj je zodpovědný třeba i za své nemocnice. Ta v Chebu na tom není dobře. Kdo za to může?

Karlovarský kraj je výrazně ohrožen poklesem ekonomiky a konkrétně na Sokolovsku hrozí velký nárůst nezaměstnanosti v důsledku utlumování těžby. Právě boj s rostoucí nezaměstnaností vyhlásili lídři kandidátek do krajského zastupitelstva v anketě Chebského infa jako jednu z hlavních výzev pro následující volební období.

Co s tím ale mohou z pozice krajského vedení udělat?

„V první řadě se musí změnit politická kultura v krajském zastupitelstvu. Chápu, že tam každý z nás bude za nějaké konkrétní město, za které chce bojovat, ale když budu chtít průmyslovou zónu já, Franta, Pepík i Božena, tak se ve výsledku může stát, že nakonec nebudeme mít nikdo nic. Krajské věci se musí řešit celokrajsky, ne lokálně,“ říká Patrik Pizinger, lídr kandidátky Místního hnutí nezávislých za harmonický rozvoj obcí a měst.

„V regionu máme v podstatě dvě velké a jednu menší průmyslovou zónu. Největší perspektivu rozvoje má Cheb a Sokolov. Cheb je na tom ekonomicky relativně dobře, zatímco v Sokolově se blížíme ke konci těžby a zpracování uhlí. To znamená zánik pracovních míst, chudobu, sociální problémy. A pokud nechceme, aby ekonomický propad tohoto města destabilizoval celý region, budeme se muset oprostit na chvíli od svého lokálního patriotismu a minimálně v téhle věci táhnout chvíli společně za jeden provaz. Za ten, který vede k řešení situace v Sokolově,“ pokračuje starosta Chodova a zastupitel Karlovarského kraje.

Noví krajští zastupitelé by tak podle něj měli společně dotlačit vládu k vypsání cílených investičních pobídek pro Sokolovsko. „Víme, že na Sokolovské uhelné zanikne až téměř tři tisíce pracovních míst v horizontu pěti let. Tak ať vláda vypíše cílenou investiční pobídku pro Sokolovsko na vytvoření tří tisíc nových pracovních míst ve výrobních nebo vývojových technických oborech,“ říká Pizinger.

Taková pobídka by podle něj měl být vypsána tak, aby umožňovala vytvořit nová pracovní místa nejen pro velké zahraniční investory, ale i pro menší lokální firmy. „Jasně, byl by skvělý investor typu Hyundai Nošovice nebo TPCA Kolín, ale na to není ta správná doba. Proto ty pobídky musí být nastavené tak, aby si na ně mohl sáhnout i ten, kdo tady vytvoří už, řekněme, dvacet nových pracovních míst,“ říká chodovský starosta a za vzor dává sousední „bohaté“ Bavorsko, které podle něj z velké část stojí právě na úspěchu místních firem.

Kraj tuto vládní pobídku může doplnit třeba pomocí při výstavbě infrastruktury nebo třeba inovačními vouchery. „Možností je spousta a na hodně věcí bude možné čerpat i peníze z Evropské unie v rámci restrukturalizace. Ale zase i tady si musíme uvědomit, že budeme řešit Sokolov a Sokolovsko. Tedy ne, aby ty peníze pak končily v projektech typu rekonstrukce karlovarského letiště. Protože pokud nevyřešíme náhradu za šachtu a na ni navázaná pracovní místa, stáhne nás to ke dnu nakonec všechny,“ upozorňuje Pizinger.

I Petr Kulhánek, lídr kandidátky STAN – Starostové a nezávislí společně s KOA, VPM Cheb a TOP 09, souhlasí s tím, že kraj se má výrazně angažovat při „vábení“ investorů. „Kraj je klíčovým komunikačním a nápomocným prvkem pro obce, jichž se nové investorské záměry budou týkat,“ říká zastupitel Karlovarského kraje a Karlových Varů.

Aby byl kraj atraktivní pro nové investory, je podle něj třeba tlačit na dostavbu dálnice D6 po celé její délce mezi Prahou a německou dálniční sítí. „Zde je úloha kraje bohužel jen nepřímá a jediným nástrojem je maximální aktivita jednání s vládou, ministerstvem dopravy a Ředitelstvím silnic a dálnic k urychlení přípravy stavby a realizace jednotlivých úseků. Kraj může poskytnout také administrativní pomoc při pozemkovém vypořádání úseků, ale pořád mu přímý vliv chybí,“ říká Kulhánek a dodává, že kraj má naopak přímý vliv u následného napojení v konkrétním území, kam investor jde a tam by měl být maximálně aktivní.

Kraj by také podle něj měl by být koordinátorem rekvalifikací a dodatečného vzdělávání u lidí, kteří přechází z utlumovaného sektoru těžby do sektorů jiných – jako jsou logistika, e-commerce nebo technologicky náročná výroba. A přes Krajskou agenturu rozvoje podnikání, může lidem pomáhat v nastartování vlastního podnikání.

Současný krajský radní a místostarosta Sokolova Karel Jakobec pak upozorňuje, že kraji už se v aktuálně končícím volebním období podařilo na Sokolovsko přilákat automobilku BMW, která na místě bývalé výsypky staví testovací dráhu a vývojové centrum, kde by mělo v budoucnu najít práci 700 lidí.

„Podařilo se přilákat společnost BMW a to především vyjednáváním vedení kraje, a to jak se společností BMW, tak s představiteli vlády. Příchod takového investora sebou obvykle přivádí i další firmy, které jsou na něj navázány. Také je třeba si uvědomit, že BMW je jakousi referenční firmou, kdy pro ostatní potenciální investory v high-tech průmyslu to znamená signál, že jsou zde dobré podmínky,“ říká Jakobec, lídr kandidátky Koalice ODS a KDU-ČSL s podporou Soukromníků.

„Pakliže chceme investory s vysokou přidanou hodnotou, musí mít ke svým prostorům přiveden například moderní rychlý internet a podobně. Investiční pobídky bereme ze strany kraje jako samozřejmost,“ přidává další pohled na věc Michal Červenka, lídr kandidátky ČSSD a starosta Rotavy.

Chce to vlastní univerzitu

Kromě kvalitní dopravní infrastruktury, na kterou musí být dobře nachystané projekty, aby šlo rychle čerpat peníze z fondů EU, v kraji musí být podle Červenky také dostatek kvalifikovaných lidí. „Je nutné již nyní směřovat obory ve školství tak, aby odpovídaly požadavkům zaměstnavatelů. Ti by tak získali jistotu kvalitně připravených pracovníků přímo v místě své investice,“ říká.

Podle Markéty Sinkulové Moravcové, lídryně kandidátky Sdružení nezávislých kandidátů 1 – Starostové našeho kraje odpověď na ekonomické výzvy, které před krajem stojí, nenalezne jedno politické hnutí. „Musíme přestat politikařit a hledat společně řešení. Tohle není otázka jen pro Karlovarský kraj, ten by měl samozřejmě přicházet s návrhem řešení, ale zároveň by měl být jakýmsi mediátorem mezi investory, podnikateli, úřadem práce, školami a mnoha dalšími institucemi,“ říká starostka Velichova.

Patrik Pizinger upozorňuje ještě na jednu věc, která by podle něj Karlovarskému kraji v dlouhodobém horizontu pomohla. „Potřebujeme regulérní univerzitu. Už dvacet let tady otevíráme jednotřídní pobočky kdejaké vysoké školy, ale pořád to k ničemu nevede. Takže bychom měli jako kraj přestat platit pitomosti a začít plánovat výstavbu vysoké školy včetně kampusu i navázaných vývojových a technologických center,“ říká.

„Ale ne v oborech jako jsou fyzioterapeuti, ale v těch technických, kterých se budou týkat už zmíněné státní pobídky. A klidně ať je třeba v Chebu, protože tam se to dá nějak aspoň navázat na zdejší činnost Západočeské univerzity,“ pokračuje starosta Chodova a dodává, že je samozřejmě třeba počítat s tím, že vybudování univerzity bude pro kraj na dalších dvacet nebo třicet let obrovskou finanční zátěží. „Ale pokud to zvládneme, zajistíme budoucnost našim dětem,“ říká Pizinger.

Nemocnice v rozkladu

Vedení kraje má na starosti třeba také situaci v krajských nemocnicích. V té chebské je ale i kvůli velkému zpoždění s rekonstrukcí neutěšený stav. Kraj musel vypovídat smlouvu s předchozím zhotovitelem stavby a vybrat nového. Rekonstrukce měla původně být hotová do konce roku 2019, nový plán počítá se začátkem roku 2022. Je za tímto zpožděním manažerské selhání současného krajského vedení, nebo je jednoznačným viníkem původní zhotovitel stavby?

„U chebské nemocnice je situace natolik komplikovaná, se vzájemným obviňováním, kde nemohu být objektivním soudcem. Osobně usuzuji, že svůj díl viny mají na této situaci obě strany a bude na nové krajské vládě, aby našla co nejrychleji cestu k odblokování situace, resp. k urychlenému dokončení rekonstrukce,“ odpovídá Petr Kulhánek, lídr STAN.

Lídr ODS Karel Jakobec upozorňuje, že výběrové řízení i smlouvu o dílo má „na svědomí“ ještě předchozí vedení kraje. „My jsme to museli respektovat. Problém byl v tom, že firma podle mého názoru podstřelila cenu. A když jsme odmítli její navýšení, protože by to bylo v rozporu se smlouvou, tak stavbu nedodělala a odešla. Samozřejmě, že po ní vymáháme smluvní pokuty. Obratem jsme však předělali projektovou dokumentaci na práce, které nebyly provedeny a vypsali nové výběrové řízení. Stavba by se tam měla rozběhnout co nejdřív. Samozřejmě mě to netěší, ale jiná varianta nebyla,“ říká krajský lídr ODS.

„Z pozice starosty vím, jak je složité něco budovat. Realita se často po zahájení prací od projektové dokumentace může výrazně lišit. Pak je ale na schopnostech vedení kraje, aby dokázalo najít kompromisy a operativně jednat v zájmu dokončení stavby. S projektantem, zhotovitelem, dodavateli. Tak výrazné zpoždění považuji za manažerské selhání,“ má jasno Michal Červenka, lídr ČSSD.

Soudit celou věc kvůli její složitosti naopak nechce Markéta Sinkulová Moravcová, lídryně SNK1. „Ze své pozice starostky vím, jak těžké je skloubit zákon na zadávání veřejných zakázek s realitou a tím, co od stavby očekávám. Nemám bližší informace o tom, za jakých podmínek je stavba realizována, zda jsou na ni čerpány dotace, nebo zda je celá krytá z rozpočtu kraje. Každopádně boj se zhotovitelem stavby, jeho nečinností, neodborností a např. i jeho hrozící insolvencí, je skutečně nelehký. Smluvní sankce, které jsou těžko vymahatelné, vše nezachrání,“ říká.

Podle Patrika Pizingera, lídra Místních je rekonstrukce chebské nemocnice celkově nešťastný projekt. „V první řadě si nemyslím, že byl dobrý nápad rekonstruovat pavilon B. Stavba pavilonu A byl rozhodně krok vpřed, ale rekonstrukcí sto let staré budovy nezískáte nikdy stavbu, která bude odpovídat soudobým standardům,“ říká. Podle něj se původní budova nemocnice měla zbourat a místo ní se měla postavit zcela nová, která by měla lepší provozní parametry a umožňovala by rozvoj nemocnice na dalších 100 let.

„Pokud jde o výběr zhotovitele, současné vedení kraje ho „zdědilo“ po svých předchůdcích a v zásadě až čas ukázal, že to nebyl výběr šťastný. Což není kritika kohokoliv, to je prostě fakt. Protože tím, kdo zastavil práce nebyl zadavatel, tedy kraj, ale zhotovitel. Nicméně celá věc skončí zřejmě u soudu a nechme v tomto ohledu na justici, ať určí, kdo je tím viníkem,“ říká Pizinger.

Nyní je podle něj třeba udělat vše, aby se stavba dokončila. „Každý rok průtahů stojí chebskou nemocnici, a ve výsledku krajskou pokladnu, miliony korun na ztrátách za omezený provoz. Druhým důvodem jsou zaměstnanci nemocnice. Část z nich totiž pracuje na odděleních, která jsou namačkána na poloviční ploše, než by měla být, což je únavné, stresující a nepříjemné,“ říká starosta Chodova.

„A tím hlavním důvodem jsou pacienti. Protože pokud chceme, aby Karlovarský kraj nějak vypadal, začal se ekonomicky zvedat a lidé odtud přestali utíkat, jednou z věcí, kterou musíme zlepšit, jsou i veřejné služby, a k nim nemocnice patří. Šetřit můžeme v kancelářích krajského úřadu na papíru, ale ne na kvalitě zdravotnictví,“ říká Pizinger.

Nemáte dost?

Jsme rádi, že nás čtete. Pokud byste chtěli naši práci ocenit, budeme rádi, když jakoukoli částkou podpoříte činnost Hospice Sv. Jiří. Doporučujeme stát se přítelem hospice a přispívat pravidelně. Děkujeme za vaši podporu.