Chcete zlepšit Cheb? Pomoci mohou i peníze od spořitelny

Česká spořitelna v rámci svých dobročinných aktivit podporuje komunity nebo třeba vzdělávání dětí. Jak se k jejím grantovým programům mohou dostat lidé nebo školy z Chebu, v rozhovoru vysvětluje Andrea Studihradová, která je ve spořitelně má na starosti.

Jak můžete pomoci lidem z Chebu?

Spolu s námi mohou zlepšit místo, kde žijí. Mohou se zapojit do našeho komunitního grantového programu Dokážeme víc. K výročí 17. listopadu jsme vypsali už druhou výzvu, všechny informace, jak se nominovat, jsou na webu Dokážeme víc.cz. Funguje to tak, že se lidé potřebují spojit s naším angažovaným zaměstnancem. Chceme, aby se banka vždy podílela na projektech v místě, kde působí. Dohromady musíte být tři a chtít změnit místo, kde žijete, k lepšímu. Na tomto komunitním grantu spolupracujeme s Nadací Via, která je asi nejzkušenější nadací v Česku v tomto oboru. Lidem tedy kromě peněz nabízíme i pomoc s formulací celého projektu. Když třeba chcete, aby na místě, kde se rádi scházíte, byly lavičky, tak se to dá přes nás řešit.

Kolik peněz je možné získat?

Na jeden grant až sto tisíc korun. A když uspějete, tak lze získat ještě peníze navíc díky vlastnímu úsilí. Pomůžeme vám vypsat dárcovskou výzvu přes Darujme.cz a naše nadace to, co se vybere od lidí, zdvojnásobí až do výše 20 tisíc korun.

Kolik zhruba projektů za rok podpoříte?

Předpokládáme nějakých 40 až 50. První kolo jsme vypisovali letos v dubnu, dali jsme vědět jen našim zaměstnancům a podpořili jsme 19 projektů, rozdělili jsme 1,5 milionu korun. V Chebu sice žádný projekt zatím nebyl, ale na Sokolovsku jsou už dva. V Bublavě se budovaly nové lavičky. Potkávají se tam lidé na návsi a potřebovali ji upravit včetně nových laviček. V Citicích zase chtěli upravit prostor u hřbitova. Nejčastěji se pak z těch 19 podpořených projektů staví altánky nebo sází stromy.

Tip: Řekněte, co se má postavit. Město dá na vaše nápady až pět milionů

Když o grant někdo bude mít zájem, jak do toho může zapojit vašeho zaměstnance?

Kdybych byla v nějaké skupině, která je aktivní a má projekt, tak bych mohla tušit, že například soused od někoho z nás ve spořitelně pracuje a mohl by mít na projektu také zájem.

Jak se v praxi o tento grant žádá?

Na webu máme dotazník, ve kterém se popíše záměr projektu nebo kdo se na něm bude podílet. My se na to pak podíváme. Promluvím si také přímo s lidmi, kteří o peníze žádají, abych zjistila, že vědí, do čeho jdou. Zda třeba mají představu o tom, že když zasadí stromy, tak se o ně bude muset následně někdo starat, že je třeba převezme do péče město. S touto komunikací jim i pomůžeme, navedeme je. Pomáháme následně i s rozpočtem, dáváme tipy s kým se spojit, u koho třeba poptat nové lavičky, pokud se budeme bavit zrovna o nich.

Sociální bankovnictví pro neziskovky

Když třeba v Chebu probíhá sbírka na lavičku Václava Havla, měli by lidé, kteří za tím stojí, šanci ve vašem grantovém programu?

Jde o to, aby vzniklo něco, co bude sloužit místním lidem, co jim zlepší život. To vždy posuzujeme nejvíc. Více rozumím třeba tomu, když někdo chce obecní kino, protože ve městě není. Potkávají se tam pak lidé. U lavičky Václava Havla bych si nebyla jistá, jaký je tam další program. Záleželo by samozřejmě na tom, jak by ta konkrétní žádost vypadala.

Máte i nějaké programy třeba pro neziskové společnosti ze sociální oblasti?

Máme pro ně program dalšího rozvoje v sociálním bankovnictví. Mohou se zúčastnit akademie sociálního bankovnictví, což je rozvojový vzdělávací program pro naše klienty, pořádáme tematické workshopy i intenzivní kurzy pro manažery, včetně koučinku. Mohou se také zapsat do některého z našich akcelerátorů. Mohou se naučit lépe využívat fundraising, tedy získávání peněz od dárců. Pomůžeme jim i s konkrétními kampaněmi. Radíme třeba i jak začít se startupem v sociálním podnikání.

Sociální bankovnictví je co?

Program, ve kterém organizacím se sociálním nebo environmentálním dopadem zpřístupňujeme financování i poradenství. Během tří let jsme poskytli financování v celkové výši 55 milionů eur a napomohli jsme k udržení či vytvoření 7,5 tisíců pracovních míst. Mezi organizacemi, které jsme takto financovali, patří i mediálně známé Sdružení Neratov, díky sociálnímu bankovnictví tak mohli otevřít pivovar. Vaří pivo Prorok a zaměstnává další lidi se znevýhodněním.

Děti jako podnikatelé

Zaměřujete se také na vzdělávání finanční gramotnosti. Máte pro školy připravený program Abeceda peněz. Jste s ním i v Chebu?

V minulém školním roce byla do Abecedy peněz pro čtvrté třídy zapojená 3. základní škola, nyní si dává pauzu. Máme akreditované programy pro druhé a čtvrté třídy. Když školy přihlásí své třídy na prvním stupni do obou těch našich programů, tak mají naplněny standardy finanční gramotnosti podle ministerstva financí. Naši metodici nám doporučili, že by se děti s výukou finanční gramotnosti měli setkat v době základního vzdělávání alespoň třikrát, proto máme nově pro osmáky a deváťáky finanční detektivní hru Tajuplná cesta. Nyní u ní probíhá i soutěž, ve které mohou získat třeba iPhony nebo zájezd do Londýna.

Proč by se do Abecedy peněz školy měly hlásit?

Jde o interaktivní, zážitkové vzdělávání, praktické seznámení se světem financí. Splňuje to standardy finanční gramotnosti podle ministerstva financí. Ve druhé třídě se děti seznámí s rodinným rozpočtem. Program pro čtvrté třídy děti naučí vnímat hodnotu peněz. Začíná tím, že děti mají exkurzi v naší pobočce, seznámí se tam se základním fungováním banky a pojmy ze světa financí. Následně pracují na společném projektu a učí se spolupracovat pod vedením učitele. Musí si říci, co budou v rámci svého „podnikatelského“ projektu vyrábět, kdo to bude navrhovat, vyrábět, kdo tomu bude šéfovat nebo kdo se postará o propagaci. Na začátku od nás dostanou na svůj projekt půjčku na nákup materiálu ve výši 3000 korun a na tu si společným projektem musí vydělat. Zpracují byznysplán a připravují se na závěrečný jarmark, kde budou své výrobky prodávat. Musí rozhodnout i o tom, co udělají s penězi, které na jarmarku získají. Reálně se tedy rozhodují i o tom, jak naložit s penězi.

Na co ty peníze používají?

Velmi často jsou to školní výlety za poznáním, třeba do různých IQ parků. Často jdou peníze na dobrou věc. Měli jsme tam projekt, kdy šlo o peníze na paruku pro nemocnou spolužačku.

Kolik škol je v Abecedě peněz?

Zhruba 400 po celé republice. Další si mohou na webu projektu stáhnout materiály, podle kterých mohou finanční gramotnost učit.

Občas se objeví kritika, že banky si přes vzdělávací programy k finanční gramotnosti jen dělají reklamu, získávají si na školách budoucí klienty. Jak na to reagujete?

Kritiku bereme, chápeme, že se to nemusí všem líbit. My samozřejmě nepopíráme, že si budeme rádi budovat i novou klientelu, ale smyslem Abecedy peněz je čistě učit finanční gramotnost. Ano je tam naše logo. Ale proč by tam nebylo? My se za to nestydíme. Opravdu to je bohulibý projekt, u kterého si i měříme, jak dobrý je. Vyvíjeli jsme ho ve spolupráci s Generation Europe, což je vzdělávací organizace s akreditací od ministerstva školství. Nad projektem Abecedy peněz převzalo záštitu ministerstvo financí. Je to vyvinuté tak, aby to děti bavilo a něco si odnesli. Je také pravda, že ten náš program má vysoké nároky na učitele, které to musí bavit a musí to zakomponovat do standardní výuky.

Tip: Mají u Chebu růst další průmyslové haly? Projděte si, co říkají politici

Nadace České spořitelny podporuje také vzdělávání učitelů.

Jeden z programů je Učitel naživo. Snažíme se vzdělávat lidi, kteří by chtěli učit, ale zatím nemají pedagogické minimum. Máme tam i program zaměřený na ředitele škol. Jmenuje se Ředitel naživo a pomáhá jim stát se pedagogickým leadrem, aby jejich řízení bylo efektivní a neutopili se v administrativě.

Máte také digitální a finanční kurz pro seniory. Jak to funguje?

Jde o skupinový kurz na pobočce, který probíhá tři čtvrtky v řadě. Středoškoláci během něj seniorům ukazují, jak pracovat s telefonem nebo třeba tabletem. Učíme je například ovládat mobilní nebo internetové bankovnictví. Velký úspěch v poslední době mají i práce s QR kódy. Například na hřbitovech jsou totiž naučné tabule s QR kódy a senioři si rádi dohledávají informace, které se pod odkazy v kódech nacházejí. Naši středoškoláci jim tedy ukazují věci z praxe. Učíme je třeba i jak na internetovou seznamku, aby to pro ně bylo bezpečné. Učíme je také využívat MHD portál v mobilu. Kurzy jsou samozřejmě zaměřené i na varování proti častým podvodům, jako jsou phishinogové útoky, kdy se podvodníci snaží vylákat údaje o platební kartě nebo přístupy do internetové banky přes falešné e-mailové zprávy nebo SMS.

Andrea Studihradová pracuje v České spořitelně od roku 2012. V současné době je členkou týmu externí komunikace a CSR, kde je mimo jiné zodpovědná za jeden z pilířů společenské odpovědnosti banky, takzvanou občanskou gramotnost.

Vede komunitní grantový program Dokážeme víc, program firemního dobrovolnictví a spolupracuje s projekty vedoucí k vyšší občanské angažovanosti, například Festival svobody.

Rozhovor vznikl v rámci série Rozhovory pro hospic. Firmy, které se do ní zapojí, přispějí na činnost mobilního Hospice Sv. Jiří. Pokud byste měli zájem se v sérii také objevit, pište na: redakce@chebskeinfo.cz.