Jaké mosty se budou v Chebu stavět? Projděte si, co ukázala debata zastupitelů

Červený most pro auta z Dyleňské ulice do Hájů se alespoň za vlády koalice kolem nejsilnější VPM stavět nebude. Lávka přes koleje na Švédský most bude jen v případě, že bude dotace a projektové práce budou pokračovat zřejmě u rozšíření Ottova mostu na Zlatý Vrch i pro auta. To ukázala debata zastupitelů o rozpočtu.

U takzvaného červeného mostu je stanovisko starosty jasné. “Jen přes mou mrtvolu,” vzkázal Antonín Jalovec opozičním zastupitelům, podle kterých je naopak stavba za zhruba 200 milionů korun dobrý nápad. U lávky na Švédský vrch zase starosta dopředu krotil očekávání. Na získání dotace na její stavbu je podle něj velmi nízká šance.

Zastupitelé odhlasovali rozpočet na rok 2019 s investicemi za více jak 300 milionů korun na svém posledním zasedání v roce 2018 těsně před Vánoci. Hlasování předcházela téměř hodinová debata, která ukázala názorové rozpory vedení radnice s opozicí i mnohé z toho, kam bude Cheb během vlády současné koalice s nejsilnější VPM v čele směřovat.

Chebské info vám v tomto týdnu přináší seriál tří textů, které vycházejí z přepisů této debaty. Během ní se střetli především “staří známí” – zástupci VPM a ANO. Bývalí koaliční partneři, které na konci roku 2017 definitivně rozdělilo právě hlasování spojené s rozpočtem.

V prvním díle miniseriálu šlo o investice do nových cyklostezek a oprav ulic. Dnes se zaměříme na debatu k mostům, které se v Chebu v příštích letech (ne)budou stavět. V posledním díle se pak podíváme na to, zda je podle zastupitelů dobrý nápad chtít přesunout základní uměleckou školu do dominikánského kláštera.

Ottův most má šanci

Jan Vrba (ANO): Navrhli jsme strategický plán, který počítal s výstavbou mostů. Šlo například o takzvaný červený most z Dyleňské do Hájů pro auta. U něj byla velká naděje na získání dotace od státu, protože překračuje dvě významné komunikační trasy, dvě železnice.

Gabriela Dostálová (ANO): Proč byla zastavena projektová dokumentace na Ottově (most z Truhlářské ulice na Zlatý Vrch, který je dnes pro pěší a cyklisty – poznámka redakce) a červeném mostě? Oba byly schváleny v rozpočtovém výhledu. Proč tam nejsou?

Miroslav Plevný (VPM): Je naprosto nereálné postavit v roce 2019 jakýkoli most. Žádný z nich nemá projektovou dokumentaci, takže nemá smysl na ně rezervovat peníze v rozpočtu. Na rovinu říkám, že nejsem příznivce “akce červený most” a nevidím v ní velký význam, i když to v koalici ještě nemáme jednoznačně dohodnuto. Nota bene, pokud je naprojektován tak, že přístupová komunikace vede přímo před pátou základní školou. Vede navíc pozemkem, který vůbec není města. Vyžadovalo by to vykoupení garáží. Rozdělilo by nám to pozemky, které se dají využít třeba pro sportoviště.

Nevidím v tom smysl, ale neříkám, že ta akce je zastavená. Je ale naprosto nereálné, aby byla tato akce realizována v roce 2019. Úplně stejně se to týká Ottova mostu, který si myslím, že by naopak určitý smysl mít mohl. Ale opět platí, že není připraven na realizaci.

U lávky na Švédský Vrch bude brzy dokončena projektová dokumentace a zažádáme o stavební povolení. Pak budeme žádat o dotaci. Bez ní do toho nepůjdeme, jde o investici přes 100 milionů korun.

Ottův most v současné podobě. Jednou by po něm mohla jezdit i auta.

Antonín Jalovec (VPM): Mám pocit, že v tomhle městě vládli čtyři roky Vogoni nebo Borgové nebo nevím kdo. Hnutí ANO se ptá, jak to bude s mosty? Vždyť jste na to měli předchozí čtyři roky. Přijde mi, že hnutí ANO je úplně fascinováno mosty. Mosty jsou na jedné straně velice potřebné, na straně druhé jsou ale velice nákladné na výstavbu a také na údržbu. Vidíme, co se s nimi v čase děje.

Ottův most určitě má nějaký ekonomický význam a dopravní smysl. Na druhou stranu u projektu takzvaného červeného mostu říkám na rovinu: jen přes mou mrtvolu. Pustit několik set aut denně navíc k 5. základní škole a do sídliště Hradčany, a to úplně rozbořit vejpůl novou komunikací, která je tam doporučována, to může říci jen někdo, kdo tam nikdy nebyl. Toto řešení je pro mě zcela zcestné.

A že to je v územním plánu? No, tam toho je. Kdybychom postavili vše, s čím počítá územní plán, tak máme na příštích 30 let co dělat.

Lávka na Švédský Vrch bude jen v případě, že bude dotace. Pokud byste s projektovou dokumentací pospíšili, mohli jsme žádat o dotaci už teď. O kritickém stavu lávky se vědělo už v roce 2011 a dlouho se nic nedělalo. Nedělejme si iluzi, šance na dotaci “lítá” někde blízko kolem nuly. Když se totiž podíváte na kritéria dotací, tak z hlediska vytížení je provoz na té lávce velmi slabý a vždy se najde v republice dostatek žadatelů, kteří nás v této oblasti přeskočí.

Jan Vrba (ANO): Dobrá, máte pocit, že červený most je nesmysl. Ale byla připravena nějaká technická varianta, která je maximální. Variant, jak to udělat, je ale více, dá se připravit méně nákladná. Ale když se v tom nebude pokračovat dál, tak nebudeme vědět nic.

Pavel Hojda (KSČM): Nepochopil jsem, proč by vyústění červeného mostu mělo být do 5. základní školy. Vyústění má být do Dyleňské ulice. Tam žádné vyústění k 5. základní škole není. Koukněte na školu na Májové ulici (2. ZŠ). Tam je kruhový objezd a provoz je tam daleko větší a nebezpečnější. Tento argument tak není příliš šťastný. Červený most by pomohl řešit napojení do Hájů.

(Celou debatu najdete na videozáznamu z jednání zastupitelů na městském webu. Přepis debaty řadí jednotlivé příspěvky zastupitelů za sebou podle témat tak, aby na sebe navazovaly a byly čtenářsky zajímavé. Diskuze ve skutečnosti probíhala více „košatěji“ a pořadí příspěvků se ve skutečnosti může lišit. Vždy jsme ale dbali na to, aby zůstal zachován obsah a smysl jednotlivých sdělení.)

Dva mosty z Hájů

Zástupci VPM byli proti budování červeného mostu již před volbami. V textu na stranickém webu z června roku 2018 stojí, že jde o stavbu na niž město nemá peníze. “Navíc je otázkou, nakolik je tento most pro dopravu v Chebu potřebný, protože jeho význam zatím nikdo v aktuálních dopravních modelech neprověřil,” stojí v textu, ve kterém je dále prezentován názor, že stavba tohoto mostu by více než městu prospěla firmám, které koupily pozemky v areálu bývalého HDB a Prefy, tedy např. firmě Accolade.

“I samotné technické řešení napojení mostu na Blanickou ulici i Dyleňskou bude značně komplikované (rozumějte drahé),” pokračuje stanovisko VPM k možné stavbě červeného mostu.

Podle zastupitelů opozičního ANO by se ale v přípravách na stavbu červeného mostu (stejně jako Ottova) mělo pokračovat, aby byla do budoucna připravena k realizaci.

“Z našeho pohledu se jedná o dva mosty jako důležité infrastrukturní prvky, protože Cheb nemá okružní komunikace, a proto je centrum města dopravně přetíženo. Prvním a nejdůležitějším je zmiňovaný červený most, který by měl spojit ulici Dyleňskou s ulicí Blanickou v hájenském výběžku, dále pokračovat druhým mostem a následně komunikací až na jihovýchodní obchvat, kde by měl vytvořit průsečnou křižovatku s ulicí Podhradskou,” říká za zastupitelský klub ANO Filip Kadlec.

Podle Kadlece by byla díky křížení se dvěma důležitými mezinárodními železničními cestami velká šance na získání dotace až ve výši 90 procent nákladů stavby, které jsou odhadovány na zhruba 200 milionů korun. “Navíc červený most definitivně řeší komfortní spojení pro pěší a cyklisty do Hájů, Podhradu a dokonce i pro Švédský vrch,” říká Kadlec.

Současná podoba červeného mostu. Už nyní je třeba řešit, co s ním bude dál. Po nedávné rekonstrukci je jeho životnost odhadována na zhruba pět let.

U Ottova mostu, kterému VPM smysl přiznává, jsou podle Kadlece sice šance na získání dotace nízké, avšak při vhodném rozložení výstavby do více let je v silách města tuto stavbu financovat i z vlastních zdrojů. Odhadované náklady stavby jsou podle Kadlece zhruba ve výši 120 milionů korun.

“Obě tyto stavby mají velmi významný zklidňující dopad na celkovou dopravní situaci ve městě a získají tím velmi hustě osídlené oblasti vlastní přístup přes dvě největší překážky města, kterými jsou železnice a řeka. Nutno podotknout, že jsou součástí schváleného územního plánu od roku 2004 a bylo vynaloženo mnoho úsilí a finančních prostředků na jejich zpřesňování,” říká Kadlec.

Na poznámku, že jde o stavby zahrnuté do územního plánu, reagoval při diskuzi zastupitelů starosta. “Že to je v územním plánu? No, tam toho je. Kdybychom postavili vše, s čím počítá územní plán, tak máme na příštích 30 let co dělat,” řekl Jalovec. Ten také již několikrát zdůraznil, že před obřími stavbami (z pohledu velikosti chebského rozpočtu) dává přednost investičním akcím, které zlepší prostředí pro obyvatele města. To tak letos bude desítky milionů investovat do rekonstrukcí ulic nebo budování nových cyklostezek.

Výjimkou z tohoto principu má být přístavba knihovny. Stavbu za 100 až 150 milionů korun chce současné vedení radnice zahájit ještě v tomto volebním období. “Je šance sáhnout si na prostředky z některých dotačních titulů. Nicméně se domníváme, že jde o tak prestižní a z architektonického pohledu cennou věc, která by mohla celou jednu čtvrť “rozsvítit” a zmodernizovat, že jsme ochotni do toho jít jen s městskými prostředky i v případě, že by dotace nevyšly,” řekl již dříve Jalovec.

Čtěte také: