Cheb s námi roste, říká majitel průmyslových hal. Chystá další

Koronavirová krize zvyšuje atraktivitu Chebu pro firmy, které zvažují příchod do průmyslových parků v okolí města. V rozhovoru to říká Milan Kratina, šéf firmy Accolade, které patří většina hal v průmyslovém parku v Dolních Dvorech. Vysvětluje také, proč podle něj současná situace ukázala, jak jsou průmyslové haly důležité, jak vytvářejí tlak na růst mezd nebo proč jeho firma nestaví haly se zelenými fasádami.

Co s vaším podnikáním udělá současná situace?

Myslím, že dojde k docenění průmyslových hal. Ještě před čtvrt rokem převládal negativní pohled, že těch škatulí u velkých měst a dálnic je nějak moc. Dnes je ale vidět, že jsou klíčovým bodem každodenního života. Jak je možné, že nedošly potraviny, pomeranče nebo že v karanténě můžete vše objednat online? Máte hlad nebo se nudíte a druhý den můžete mít doma cokoli. Proč? Protože funguje logistika. Věřím, že lidé konečně docení také „kamioňáky“ a doručovatele, protože jen díky nim zásobování nekolabuje. Ve střednědobém a dlouhodobém horizontu bude našich hal potřeba mnohem více.

Proč?

Bude kladen větší důraz na soběstačnost a geografické rozložení výroby, na skladové zásoby a na další rozvoj bezkontaktního nakupování. V Česku, Evropě i jinde ve světě máme nyní v našich halách, ze kterých se distribuuje zboží e-shopů, prakticky vánoční sezónu. U potravin je pak ten nárůst ještě daleko větší. Nakupování přes internet přeskočilo několik let vývoje a získalo statisíce nových zákazníků. Abyste je všechny obsloužili, musíte mít kvalitní prostory a zvládnuté zásobování měst.

Jak ovlivňuje aktuální krize vaše podnikání konkrétně u Chebu?

Myslím, že to celé ještě zrychlí vznik nových hal a příchod nových investorů. Ty sem teď bude lákat větší dostupnost pracovních sil. Zatím jsme tedy kvůli krizi přímo v Chebu přišli o dva nové klienty. Jeden se tak rozhodl kvůli zavřeným hranicím a druhý řešil, zda stihne v nové situaci stavbu. Nikdo si do té doby nedovedl představit, že zavřené hranice mohou být rizikem, je to úplný nesmysl. Věříme ale, že přijdou noví zájemci a Cheb na tom dlouhodobě vydělá.

Stávající firmy v chebském průmyslovém parku 1 propouštějí?

Situace je stabilní, nájmy všichni platí. Tchibo má za sebou dokonce rekordní první čtvrtletí, obrat jim meziročně narostl o 77 %. Samozřejmě jsou i firmy, kde složitá situace vidět je. Když někdo dodává pro automobilový průmysl, může pociťovat zpomalení výkonu, ale nevnímáme to tak, že by to nyní firmy v našich halách ohrožovalo.

O nový park se zajímáme

Před epidemií probíhala v Chebu veřejná debata o chystaném průmyslovém parku 2. Město jedná s investorem na přímo. Měli jste o pozemky v chystaném parku zájem?

Cheb je pro nás klíčovou lokalitou. Máme k ní dlouhodobý vztah, který představuje mnohem víc než metry čtvereční. Uvidíme, jaké další kroky proběhnou v rámci změny územního plánu a další přípravy lokality, jaké tam budou regulativy a možnosti využití. Uvidíme také, jak dopadnou jednání města s investory. Bude-li to území využitelné, zájem stále máme.

Vedení města investora, se kterým jedná, prezentuje jako stabilní, velkou globální firmu, jejíž záměr pozvedne celé město. Například tím, že velký podíl pracovních míst bude pro lidi s vyšší kvalifikací. Jsou podle vás tato očekávání reálná?

Obecný trend je jasný. Průmysl jde hodně dopředu. Modernizuje, automatizuje, digitalizuje. Naše haly využívají nájemci z oblastí lehké výroby, logistiky a e-commerce a je patrné, že všichni do jednoho navyšují poměr moderních a sofistikovanějších technologií. S tím logicky stoupá i kvalifikace zaměstnanců. Modernizace tu není z toho důvodu, aby lidi připravila o práci. Naopak s ní se lidé budou moci přesunout k bezpečnější a kreativnější práci. Pozorujeme to napříč sektory. Navyšuje se zejména počet pracovníků, kteří zacházejí s počítači, stroji a učí se je především ovládat a porozumět jim. Je to šance pro celou Českou republiku. Kdo bude mít zájem se učit novým věcem a používat nové technologie, ten bude mít nejen lépe placenou, ale především zajímavější práci. Přál bych si, aby stejný pohled měli i ostatní a chtěli jít dopředu. My i naši nájemci pro to děláme vše, co je v našich silách.

Podporujeme chebské podnikatele

Vedení města si při jednáních s možným investorem kromě jiného dává podmínku, že firma bude muset každoročně přispívat na společenský život ve městě. Starosta mluví o stovkách tisíc eur ročně. V probíhající veřejné debatě občas zazní, že stejné podmínky mělo město vyžadovat i u firem v průmyslovém parku 1 a konkrétně lidé zmiňují i vaši společnost. Podporujete nějak společenský život v Chebu? Přispíváte například na činnost některých zdejších neziskových organizací nebo sportovních klubů?

Když jsme do Chebu s našimi investicemi vstupovali, byla poptávka zejména po zaplnění výrobních kapacit a nastartování nové vlny investorů, kteří zajistí lépe placenou práci v regionu, který se dlouhodobě potýkal s vysokou nezaměstnaností. Naše investice přináší ekonomický růst lokalit. Navyšují se mzdy, roste konkurence na trhu práce a ze spolupráce těží i město. V Chebu investujeme už více než pět let a musím říct, že se nejen město, ale i celý Karlovarský kraj neskutečně posunuly a odráží se to i v zájmu investorů. Chebsko je dnes jednou z nejatraktivnějších lokalit pro rozvoj moderního průmyslu ve střední Evropě.

Navíc je dobré zmínit, že my s městem spolupracujeme. Podílíme se rozpočtově na mnoha neziskových projektech. Každý rok s vedením jednáme a spolupráce je nastavená tak, že město přesně ví, kam peníze investovat a má naši plnou důvěru. Projekty, které nám doporučí, vždy rádi podpoříme. Jsou to například Joker, Valdštejnské slavnosti, Fijo, chebské vánoční trhy a mnohé další. Letos podpoříme i Hospic Sv. Jiří. Prostě chceme být dobrým a odpovědným partnerem.

Za naše působení v Chebu jsme do rozvoje moderního průmyslu investovali téměř tři miliardy korun a do podpory aktivit v regionu dáváme stovky tisíc korun ročně.

Tlačíme na růst mezd

Ve zmíněné veřejné debatě proti dalšímu růstu průmyslových hal kolem Chebu často zaznívá argument, že nové pracovní pozice vlastně nevznikají pro Chebany. Že tu je tak nízká nezaměstnanost, že sem firmy zaměstnance musí dovážet. Víte, kolik lidí dnes pracuje v průmyslovém parku 1? A tušíte, kolik z toho dělají agenturní zaměstnanci z ciziny?

V našich halách v Chebu dříve tvořili agenturní zaměstnanci asi 25 % z celkového počtu všech zaměstnanců a využíval je pouze jeden z nájemců v době kolem Vánoc, když bylo nárazově více práce. S aktuálním růstem nezaměstnanosti kvůli nástupu současné krize, který je patrně teprve na začátku, je důležité vytvářet dostatek nových pracovních příležitostí, abychom dokázali trend vysoké nezaměstnanosti zvrátit. Agenturní zaměstnanci jsou ve firmách, kam nejdou pracovat místní. To není případ našich firem. Všechny preferují zaměstnance z regionu. Jejich dostupnost se vinou krize zvedne. Nezaměstnanost poroste a firmy z průmyslových parků po nových uchazečích o práci rády sáhnou.

Tip: Chebsko hlásí nejrychlejší nárůst lidí bez práce v celé zemi

Lidé si také často stěžují, že firmy v průmyslovém parku vyplácejí nízké mzdy a proto nemá smysl o nové firmy do průmyslových parků stát. Jak jsou na tom se mzdami firmy, které si pronajímají vaše haly?

Když jsme do Chebu přišli, mediánová mzda na zóně byla 14 tisíc korun, dnes je to 22 tisíc. Z pražského pohledu to není moc, ale je to výrazný posun dopředu. Pořád přitom v Karlovarském kraji přežívají firmy, které platí 15 tisíc korun. My vytváříme tlak na další růst mezd. Firmy, které do Chebu jdou, jako teď Real digital do areálu bývalých strojíren, přesně vědí, jaké mzdy v Chebu a okolí jsou. Vědí také to, že musí dát víc, protože jdou do oblasti, kde byla nezaměstnanost na dvou procentech. Jejich byznys model jim umožní dát vyšší mzdy, než jaké jsou v Chebu obvyklé. Takto se restrukturalizuje ekonomika. To je cesta, jak se zvedají mzdy a jak se dostáváme k byznysu s vyšší marží.

Podporujeme chebské podnikatele

Nyní v průmyslovém parku 1 roste další hala. Co tam bude?

Prozatím nemůžeme jméno společnosti prozradit, ale můžeme říci, že se jedná o výrobní společnost, která již v širším okolí působí a rozhodla se přestěhovat do nových prostor.

Máte v průmyslovém parku 1 prostor ještě pro další nové haly?

Ano, je tam prostor jak pro expanzi stávajících nájemců, tak 150 tisíc metrů čtverečních pro nové nájemce vedle obchvatu. Bylo by to zdvojnásobení současné velikosti. Jednáme s firmami o příchodu. Teď když jde nezaměstnanost nahoru, atraktivita lokality poroste, protože firmy budou vědět, že tu pro ně je dostatek zaměstnanců.

Hledáte další plochy kolem Chebu?

Díváme se třeba po brownfieldech v okolí města, dobrým příkladem jsou strojírny u Podhradu. Hlavním naším cílem teď ale je kompletně obsadit právě areál po bývalých strojírnách a průmyslový park 1.

Kdy zahájí provoz německý řetězec Real digital u Podhradu? Kolik kamionů denně bude tato hala po otevření odbavovat?

Předání haly by mělo proběhnout v červnu, poté se provoz pozvolna rozjede. Odhad dle dokumentace je něco kolem sto padesáti otočení denně, ale ze zkušenosti víme, že reálný provoz je výrazně nižší než předpoklad dokumentace.

Zelená fasáda? Radši nový les

O kolik dražší je postavit halu se zelenou fasádou a střechou, po kterých také někteří lidé volají? Proč je u Chebu nestavíte?

Všechny naše haly mají ocenění BREEAM a některé v Chebu dokonce na úrovni Excellent, což má v Evropě opravdu jen hrstka průmyslových parků. U projektu v areálu bývalých strojíren usilujeme dokonce o hodnocení Outstanding, které je tím nejlepším možným. Certifikace BREEAM zaručuje vysokou míru šetrnosti vůči životnímu prostředí, velmi dobré pracovní podmínky pro zaměstnance a klade i vysoké nároky na energetickou náročnost budovy. Zelené střechy jsou dnes trendem, ale musíte se kouknout i na funkčnost nebo celkovou cenu údržby. Mnohdy pak zjistíte, že naše řešení jsou ve výsledku ekologičtější, než zelená střecha.

Koukněte například na distribuční centrum DHL pro Estée Lauder v parku na severu města – 99 % stavebního odpadu bylo znovu použito na stavbě nebo recyklováno. Díky dobře zvolenému osvětlení je uspořeno 73 % primárních zdrojů energie. Šetrně se pracuje i s pitnou vodou na splachování, sprchování a mytí rukou a díky nastaveným procesům se ušetří až 63 % vody, která by jinak vešla vniveč. Stejně tak jsou tu například i retenční nádrže u haly Tchiba, které zadržují dešťovou vodu a regulují její využívání. Dešťová voda bude i hlavní novinkou u strojíren, ale na představení konkrétního řešení si budete muset ještě chvíli počkat.

Podporujeme chebské podnikatele

A proč nestavíte haly porostlé zelení, aby byly i příjemnější pro oko?

Obecně si myslím, že dlouhodobý trend spíš bude ve využívání prostoru k dalším energetickým zdrojům. Budoucností jsou třeba střechy se solárními panely. Budeme součástí příští energetické revoluce. V Chebu na to koukáme, ale je to zatím hodně počítání. Řešíme i fasády, přemýšlíme, jak je „rozbít“, aby nepůsobily tak masivně. S nájemci se to dá řešit. Může se to nechat porůst popínavkami, ty v době sucha ale nemusí přežít. S vodou hospodaříme dobře, svádíme ji do retenčních nádrží, aby se do okolí vsakovala postupně, ne najednou. Není to jen o tom, že to vypadá dobře. Spousta firem je „ultrazelená“, mohla by si to dovolit, ale zelené fasády nedělají, protože to nedává smysl. Raději třeba sází nové lesy nebo dělají rekultivace mokřadů.

S ekologií je spjatá i další častá výtka. Lidem vadí, že kvůli průmyslovým parkům mizí orná půda.

Máme dnes 40 procent portfolia hal na brownfieldech, v Polsku je to dokonce polovina. I hala v chebských strojírnách je na místě, kde průmysl funguje již dlouho a před jejím postavením jsme areál vyčistili od předchozích ekologických zátěží. Stálo to řádově desítky milionů korun. Orná půda je takový argumentační evergreen a zároveň faul na náš obor. Víte, kolik orné půdy ročně v Česku zmizí? Za poslední rok průmyslové a logistické haly zabraly zhruba 150 hektarů půdy. Jenže v České republice každým rokem zmizí pět až sedm tisíc hektarů zemědělské půdy. Většinou se tato plocha změní na lesy nebo vodní díla, na dalším místě je bytová výstavba. Podíl našeho oboru na úbytku orné půdy je mezi dvěma a třemi procenty.

Uvědomme si, že lidi a obchody zásobovat musíme a že dnešní situace ukazuje, jak důležité téma to je. Ty haly tam nejsou jen tak. S námi navíc orná půda nemizí. My ji nemůžeme vzít a zničit. Musíme podle zákona obohatit pole kolem. Vezmete ornici, dáte ji na vedlejší pole a tím jejich povrch zkvalitňujete. Nebo se využije při rekultivaci skládek. Stát to hodně hlídá a jsou za to opravdu vysoké pokuty. Navíc, když jsou haly koncentrované na jednom místě na dálničních sjezdech, je to správně.

Milan Kratina, CEO Accolade

S průmyslovými nemovitostmi se rodák z Kolína poprvé setkal při studiu práv na Masarykově univerzitě v Brně. V roce 2011 založil společnost Accolade zaměřující se na investice, přípravu a pronájem prostor pro lehkou výrobu, logistiku a e-commerce. V roce 2017 se společnost stala majitelem provozovatele druhého největšího letiště v ČR v Brně-Tuřanech. Do budoucna připravuje výstavbu polygonu pro vývoj a certifikaci vozidel s autonomním řízením. V současnosti má Accolade 26 průmyslových parků s plochou hal 1,3 milionu metrů čtverečních, v celkové hodnotě 1,134 mld. EUR (přibližně 31 miliard korun). Většina parků je v Česku a v Polsku, první dva nedávno přibyly v Německu a další roste na Slovensku u Košic.

Rozhovor vznikl v rámci série Rozhovory pro hospic. Firmy, které se do ní zapojí, přispějí na činnost mobilního Hospice Sv. Jiří. Pokud byste měli zájem se do série zapojit, pište na: redakce@chebskeinfo.cz.

Čtěte také: