Přístavba knihovny může být hotová už v roce 2023, říká Plevný

Ve druhé části rozhovoru místostarosta Miroslav Plevný vypočítává, kdy by mohla být hotová přístavba knihovny a kdy bude jasno o velkém investorovi pro nový průmyslový park. Vysvětluje také, proč by podle něj nový bazén měl stát na místě zahrádek v Mírových sadech a že nový zimní stadion zatím není třeba stavět.

V jaké fázi je teď chystaná přístavba knihovny?

Probíhá územně stavební řízení. V rozpočtovém výhledu počítáme s tím, že realizace stavby začne v roce 2021 a v roce 2023 by mělo být hotovo. Samozřejmě záleží i na tom, jak rychle se podaří najít firmu, která to postaví. Samotná realizace by pak neměla trvat déle jak dva roky.

V letech 2020 až 2023 by do přípravy a samotné stavby mělo jít podle rozpočtového výhledu přes 250 milionů korun. Budou na přístavbu knihovny dotační peníze?

Momentálně nejsou. Byli jsme ale v rámci kraje osloveni, abychom předložili prioritní investiční záměry, aby se dalo se státem jednat o přípravě příslušných dotačních titulů. Za město jsme tam jako primární projekt dali knihovnu. Bylo by perfektní, kdybychom na ni dotaci dostali, protože by se tím uvolnily peníze třeba na již zmíněný Ottův most.

Proč podle vás dává přístavba knihovny smysl?

Knihovna dnes plní roli komunitního centra, jde o místo setkávání. V nových prostorách, které navíc budou ozdobou města, nepůjde jen o půjčování knížek, ale vzniknou tam prostory třeba pro veřejné diskuze, bude tam kavárna, propojíme také knihovny pro dospělé a pro děti, které jsou dnes oddělené. Přístavbou také výrazně zatraktivníme celou lokalitu kolem divadla.

Nový zimní stadion zatím není třeba

Dalším velkým projektem je vznik nového bazénu. Bude skutečně místo zahrádek u Spáleniště? Bylo o tom už definitivně rozhodnuto?

Zatím ne. Stále ale za sebe tvrdím, že jinou vhodnou lokalitu zatím nevidím. To ale neznamená, že ji nehledáme. Kromě jiného pro tuto lokalitu hraje i to, že by zde venkovní koupaliště bylo směrem na jih, kde je to oddělené od paneláků, nikdo by se tam na koupající nedíval z oken a stavba bazénu by naopak odstínila případný hluk z venkovního koupaliště. Z druhé strany tvoří přirozenou oddělovací hranici železniční trať.

Opoziční ANO navrhuje pozemky ministerstva obrany za Chetesem na výjezdu z Chebu směrem na Svatý Kříž. To není vhodné místo pro bazén?

Ten prostor není úplně špatný, ale má několik nevýhod. Lokalita Mírových sadů, tedy ty zahrádky u Spáleniště, je tak pro třetinu města bez problémů dostupná pěšky. Jakmile by to bylo za Chetesem, tak si moc nedovedu představit větší množství lidí, kteří by tam chodili pěšky. A hlavní věc je, že nejde o naše pozemky. Ministerstvo obrany je neprohlásilo za nepotřebný majetek, takže jsme se k nim neměli jak dostat. Nyní mám zprávu, že tuto plochu ministerstvo sice už nechce, ale podle zatím nepotvrzených informací mají tyto pozemky přejít na Státní pozemkový úřad. Od tohoto úřadu už se dlouhé roky neúspěšně snažíme získat pozemky za Lokomotivou na bývalém škvárovém hřišti. Stát v současnosti takovéto pozemky obcím v žádném případě nepřevádí bezplatně. Celá transakce by tak město přišla na řadu desítek milionů korun.

O pozemcích za Lokomotivou jste pro nový bazén uvažovali původně.

Ano, ale ustoupili jsme od toho. Nešlo by zde udělat bazén s venkovním koupalištěm, což máme v plánu. A už vůbec by se sem nevešel i nový zimní stadion, pokud by ho město někdy chtělo budovat.

Kdy bude tedy jasno, kde nový bazén vyroste?

V průběhu roku 2020. Zadali jsme vyhledávací studii firmě, která se výstavbou bazénů zabývá. Měli by nám říci, kde v Chebu by byl bazén nejvhodnější. Slibuji si od toho, že nám studie řekne i to, jak by měl vypadat, co by tam mělo být. Jestli máme stavět i venkovní atrakce a podobně. Potřebujeme vědět, co má smysl budovat pro naši spádovou oblast, kde máme například v dosahu františkolázeňské Aquaforum. Ta studie by měla být hotová do jara, pak si nad ní sedneme a půjdeme do zastupitelstva s návrhem na nový bazén. Musíme řešit i to, kde na to vezmeme peníze, protože v rozpočtu zatím nejsou a o dotacích na budování bazénů nevím.

Jak moc to spěchá?

Bazén musíme začít stavět do nějakých tří, čtyř let. Ten současný je skutečně ve špatném stavu. Dal by se za nějakých 60 až 70 milionů zrekonstruovat, ale je otázka do jaké míry by to odstranilo trvalé problémy s tělocvičnou 6. základní školy, která je nad bazénem. Už vůbec by tam nešlo řešit venkovní koupaliště a zůstaly by také problémy s parkováním. U současného bazénu je parkovacích míst málo a nová tam vybudovat nejdou. U nového bazénu to bude vyřešené.

Zmínil jste i zimní stadion. Ten je v místě, kde je hodně podzemní vody. Kdy bude jasno, jestli ho budete rekonstruovat, nebo se rozhodnete pro stavbu nového zimního stadionu?

Zatím to rozhodnuto nebylo, ale nepočítám s tím, že by se budoval nový. Všechny studie, které zatím máme, ukazují, že současný stadion je ve slušném stavu. To znamená, že se vyplatí technicky vyřešit problémy se spodní vodou. Problém pro statiku stadionu by ta voda představovala, kdybychom to neřešili. Budeme to ale řešit a nepředpokládám, že to bude stát nějaké extra velké náklady. V rozpočtovém výhledu na příští tři roky máme připravené náklady na sanaci stadionu ve výši kolem 11 milionů korun, jde zatím o předběžné vyčíslení. Když to shrnu, tak zimní stadion, na rozdíl od současného bazénu, dožilý není. Pokud tedy říkáme, že chceme z ekonomických a energetických důvodů plochu pro bazén tam, kde může vyrůst i nový zimní stadion, tak se bavíme o výhledu třeba na dalších dvacet, třicet let.

Ještě se vrátím k bazénu. Když se bude stavět v Mírových sadech, co čeká tamní zahrádkáře?

Pokud padne rozhodnutí pro tuto lokalitu, nebudou se současní zahrádkáři muset stěhovat dříve než za tři roky. Pak budeme potřebovat necelou polovinu té plochy, kde jsou dnes zahrádky. Pro bazén připadá v úvahu ta část, která je blíže k sídlišti Spáleniště. Na té druhé polovině mohou být zahrádky dalších 20, 30 let, než město bude potřebovat vybudovat nový zimní stadion. V případě výstavby bazénu dojde ke zrušení zhruba 90 z celkového počtu 200 zahrádek. Těmto zahrádkářům jsme schopni nabídnout jiné městské pozemky, kde zahrádky jsou.

Nový průmyslový park? Potřebujeme vysokoškoláky

Kdy bude jasno o obsazení průmyslového parku 2? Kdy oznámíte investora?

Jsme stále ve fázi vyjednávání. Jednali jsme s více firmami, nyní jejich nabídky vyhodnocujeme. Dopředu jsme řekli, že tam chceme jednoho velkého hlavního investora. Tím je to ale složitější, je tam mnoho podmínek. Takto velcí investoři mají více rozjednaných možností, nic tedy zatím není jisté. Na pozemcích pro nový park ještě také není kompletně dořešené vlastnictví. Jsou tam pozemky, které ještě potřebujeme převést na město. Musíme tam také třeba udělat přeložku silnice, která vede do pískovny, nebo vyřešit připojení elektřiny. Je to všechno v jednání.

Proč by vůbec měl další průmyslový park u Chebu vyrůst?

Podle mého názoru by hlavním cílem mělo být, aby tu vzniklo něco, co bude poskytovat příležitost pro vysoce kvalifikované lidi, primárně pro vysokoškoláky. Karlovarský kraj je na tom v tomto ohledu nejhůře z celé republiky. Je tu málo kvalifikované práce, a proto je tu také nejnižší průměrná mzda a mladí kvalifikovaní lidé odsud odcházejí. I za cenu nižšího celkového počtu pracovních míst budeme tedy preferovat investora, který sice vytvoří méně pracovních míst, třeba 500 nebo 700, pokud z toho významná část budou vysokoškoláci nebo vysoce kvalifikovaní středoškoláci. Je to lepší, než kdyby tu nějaká výrobní firma vytvořila 3000 pracovních míst, která by ale vesměs obsadila agenturními dělníky. Myslíme i na to, aby nový investor dramaticky nezvýšil dopravu v místě. Nechceme tedy přivést dalšího investora, který by tu měl sklad s vysokoobrátkovým zbožím. Neplatí tedy obavy, že tam budou jezdit tisíce kamionů denně.

Tip: Mají u Chebu růst další průmyslové haly? Projděte si, co říkají politici

Lidé už dnes, alespoň podle toho, co píšou třeba v diskuzích na Facebooku, vnímají rozrůstání průmyslových parků kolem Chebu spíše negativně. Mluví o tom, že tu přibývají agenturní zaměstnanci a že firmy v parcích jsou jen „montovny“ s nízkými mzdami.

Zjišťovali jsme, jak to s agenturními zaměstnanci je. V průmyslovém parku jich zdaleka není tolik, jak by se na první pohled mohlo zdát. Jsou naopak v provozovnách, kde byste je vůbec netipovali. Třeba v Hájích nebo na Zlatém vrchu za benzinovou stanicí v budově bývalého Coopu.

A ještě se zeptám: umí si Chebáci představit, že bychom tu dnes průmyslový park neměli? Myslím, že v takovém případě by Cheb neměl 33 tisíc, ale třeba 25 tisíc obyvatel a spousta lidí by za prací dojížděla jinam. Dnes se do Chebu za prací dojíždí třeba ze Sokolova a z dalších míst v našem kraji. A mým přáním je, udělat z lidí, co sem za prací přijdou, Chebáky. A nejlépe, aby to byli ti vysoce kvalifikovaní. Když se město nebude dál rozvíjet, tak bude upadat.

Příchod nových firem zároveň zvyšuje tlak na růst mezd, které jsou zde v kraji výrazně za celorepublikovým průměrem. Samozřejmě se to nelíbí „starším“ firmám, které v Chebu působí, ale pro lidi-zaměstnance to je dobré, ne?

Přečtěte si také první část rozhovoru o lávce na Švédský vrch, dalších chystaných mostech nebo třeba kasárnách na Zlatém vrchu.

Zdroj úvodního obrázku, na kterém je vizualizace ukazující, jak by mohla vypadat přebudovaná knihovna: web architektonického studia A69

Jsme rádi, že nás čtete. Pokud byste chtěli naši práci ocenit, budeme rádi, když jakoukoli částkou podpoříte činnost Hospice Sv. Jiří. Doporučujeme stát se přítelem hospice a přispívat pravidelně. Děkujeme za vaši podporu.