Proč má Chebsko nejvíc mrtvých s covidem? Ministerstvo neví, primář má jasno

Vánoční trhy, britská mutace, hodně lidí pracujících v průmyslové zóně, neukázněnost a sobectví? Proč zrovna na Chebsku umírá s covidem nejvíce lidí po přepočtu na stejný počet obyvatel?

Když jsme na Facebooku zhruba před týdnem zveřejnili grafy, které to ukazují a zeptali se našich čtenářů, co podle nich za rozjetou epidemií na Chebsku je, zmiňovali právě příčiny zmíněné hned na úvod tohoto textu. Na důvody jsme se ptali i na oficiálních místech. Než se k jejich odpovědím dostaneme, udělejme ještě malou odbočku, která dokreslí, jak špatná situace tu je.

„Měsíčně jsme měli průměrně pětačtyřicet pohřbů. Když byla chřipková epidemie, pak třeba jeden měsíc šedesát. Teď za leden to je ale sto padesát, za únor, který je v polovině, už sto pět. Je to prostě strašlivý a není k tomu asi třeba víc říkat,“ řekl webu idnes.cz správce hřbitova v Chebu Petr Elizeus, který pohřbívá již pětatřicet let.

A teď k důvodům. Jak krizovou situaci na Chebsku hodnotí ministerstvo zdravotnictví?

„Hlavním důvodem je vysoká nálož v regionální populaci, ale příčin může být řada – např. přeshraniční komunikace (pendleři), ale také menší ochota dodržovat protiepidemická opatření jako celek. Vliv tzv. britské mutace, která se šíří mnohem rychleji, určitě nelze vyloučit,“ uvádí ministerská mluvčí Barbora Peterová. Když to přeložíme: od ministerstva se důvod nedozvíme, nezná ho.

Co krajská hygiena?

„V Karlovarském kraji dlouhodobě dochází ke komunitnímu přenosu, tedy bez objasnění zdroje nákazy. Trasovaná osoba není schopná uvést, kde došlo/mohlo dojít k nákaze a ani epidemiologickým šetřením se nepodařilo prokázat souvislost s jinou pozitivní osobou,“ říká Michaela Zajíčková, mluvčí Krajské hygienické stanice Karlovarského kraje. Takže ani hygiena neví.

Když úřady, které mají řízení epidemie na starosti, neví, zbývají domněnky. „Přičítám to zanesení britské mutace koronaviru do Chebu v období Vánoc. Důkaz pro to ale nemám, identifikace mutací viru totiž v regionu neprobíhalo a pořádně neprobíhá ani doposud, což považuji za skandální,“ říká Antonín Jalovec, starosta Chebu.

Krajská hygiena eviduje potvrzené případy britské mutace teprve od konce ledna. To ale neznamená, že tu tento druh viru dříve nebyl. Teprve od konce ledna se tu na britskou mutaci testuje a to i přesto, že už 9. ledna volal primář interny Stanislav Adamec za chebskou nemocnici SOS.

Právě Adamec je přesvědčený o tom, že rozšíření britské mutace může za zdejší kritickou situaci a varuje předtím, že to, co tu už několik týdnů zažíváme, se teď přelévá do dalších částí země.

Adamec si myslí i to, že situaci nepomohly vánoční trhy, které město v prosinci pořádalo. „Na vánočních trzích lidé na opatření rozhodně kašlali. Neměli roušky, stáli frontu na trdelník, nedodržovali rozestupy, nápoje pili ve skupinkách u stolečku. Určitě to přispělo, společně s kontakty rodin během svátků, protože boom nastal po Vánocích,“ řekl Deníku N.

Co na trhy říká hygiena? „Za riziková jsou považována všechna místa, kde dochází ke kumulaci většího počtu osob. Aktuální epidemiologická situace s vánočními trhy nesouvisí – vzhledem k době jejich konání,“ říká mluvčí Zajíčková. Když to přeložíme: trhy obecně rizikové byly, ale podle hygieny už je od jejich konání moc daleko na to, aby mohly za současnou situaci.

Jalovec uvádí, že trhy byly zahájeny 27. listopadu a ukončeny 26. prosince a od 17. prosince, po zpřísnění restrikcí vládou, už dobíhaly v minimalistickém režimu. „Inkubační doba nákazy je nejčastěji 4 až 6 dnů. Ještě v polovině prosince, tedy dávno po zahájení trhů, patřil Cheb mezi pět okresů s nejnižším stupněm PES v celé ČR. Počty nakažených se přitom začaly „lámat“ až 30. prosince, tedy po skončení trhů,“ říká starosta.

Nebyla obecně chyba trhy v době epidemie pořádat? Nebyl to pro lidi špatný signál, že už nemusí být tak obezřetní?

„Definitivní rozhodnutí konat trhy jsme učinili v polovině listopadu, tedy v době, kdy skóre PES za celou ČR kleslo ze 79 na 57 bodů a většina odborníků předpokládala další útlum epidemie. Samozřejmě, že se to s odstupem času může zdát naivní, ale po bitvě je každý generál,“ odpovídá Jalovec.

„Určitý signál o rozvolňování to samozřejmě byl. To přiznávám. Stejně jako vládou souběžně umožněné otevření restaurací, omezením nočního zákazu vycházení, částečný návrat dětí do škol atd. Stejně tak jsme trhy ale vnímali jako malé potěšení a „světýlko ve tmě“, které mohlo trochu ulevit lidem těžce zkoušeným nekončící epidemií,“ vysvětluje dále starosta.

Udělal by teď vše kolem trhů znovu stejně, nebo by něco změnil?

„Kdyby byl listopad a epidemická situace stejná jako tehdy, trhy bych znovu doporučil zahájit. Zpětně bych asi hned od začátku důsledněji a přísněji nastavil epidemická opatření na trzích. Přiznávám totiž, že nás o prvních dvou víkendech jejich vysoká návštěvnost zaskočila, nepředpokládali jsme, že kromě Chebanů zavítá na trhy i poměrně velký počet lidí z jiných měst regionu. Až následně jsme tedy omezily otevírací doby kluziště, vyznačili dvoumetrové distance u stánků s občerstvením, posílili jsme ochranku apod. To mohlo být nastaveno lépe už při zahájení trhů,“ odpovídá starosta.

Vánoční trhy ale nebyli jen v Chebu. Pořádaly je také třeba Karlovy Vary, Brno, Plzeň, Olomouc nebo Most. A třeba fotky z posledně jmenovaného města jsou minimálně stejně tak „skandální“ jako ty z Chebu, které se v poslední době objevily na Parlamentních listech.

V médiích, když se hledaly příčiny špatné situace na Chebsku, se někdy zmiňovala i specifická struktura zdejšího obyvatelstva. Bylo to něco ve stylu Babišova nejhorší ve všem. Jsme „problémový“ kraj, kde je vyšší počet méně vzdělaných lidí, naopak malý počet vysokoškoláků. Je tu hodně ztracených existencí, máme vysoký podíl lidí s exekucemi. Je tu tedy větší pravděpodobnost, že lidé budou ve větší míře podléhat dezinformacím a tudíž třeba nebudou více než jinde dodržovat preventivní opatření.

Dává to smysl, ale samo o sobě to příčinou nejhrozivějších čísel v zemi není. Most na tom je velmi podobně jako my a i trhy tam měly podobné, přesto tam letos jsou zhruba na polovičních číslech, co se nákazy týče.

Stejně jako dává smysl, že spolupachatelem hrozivé situace na Chebsku je dlouhodobá nedostupnost lékařské péče. Třeba praktici jsou tu nedostatkovým zbožím. V Mostě to ale není o moc lepší, podle Indexu kvality života patří v tomto ukazateli také do podprůměru, i když je na tom o něco lépe než Cheb.

V Mostě naopak nemají tak velkou průmyslovou zónu jako my v Chebu, ale velké průmyslové a logistické haly jsou třeba kolem Prahy, která je také v počtu mrtvých i nakažených po přepočtu na stejný počet obyvatel daleko za Chebskem.

Někteří lidé v diskuzi na Facebooku zmiňovali právě velké průmyslové haly u Chebu jako možný zdroj nákazy.

„Pracoviště a domácnost jsou dvěma zcela dominantními místy nákaz. Lze tedy předpokládat, že i když velké firmy přijímají různá protiepidemická opatření, jistě k nákazám v jejich provozech dochází. Údaje krajské hygieny, které mám k dispozici, sice identifikují ložiska nákazy ve zdravotnických a sociálních zařízeních, nikoliv ale v podnikatelských subjektech, takže žádné oficiální a doložitelné informace o šíření koronaviru v průmyslové zóně nemám,“ říká Jalovec.

Trhy, méně dostupná zdravotní péče, nedisciplinovanost při dodržování hygienických opatření, to vše na Chebsku nějakou měrou ke zdejší kritické situaci jistě přispělo, není to ale kombinace, která by tu byla jedinečná natolik, nakolik jedinečné je číslo v počtu mrtvých ve srovnání se zbytkem země. V půlce února bylo v okrese Cheb 380 mrtvých s covidem po přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Druhý Trutnov byl o více jak 100 mrtvých za námi a průměr za celou zemi byl kolem 175 mrtvých.

Nejpravděpodobnější se zdá být vysvětlení, že jsme měli prostě smůlu a v době Vánoc se v Chebu objevila a rozšířila agresivnější mutace viru. Podle Adamce s ní navíc není problém jen v tom, že se rychleji šíří. V nemocnici teď vídá pacienty s horším průběhem než loni a více z nich i umírá. „Umírají mladí lidé, čtyřicátníci. Teď tu máme ročník 1987, policistu, má oboustrannou pneumonii,“ řekl primář.

Bude líp?

Pokračujte:

Jsme rádi, že nás čtete. Pokud byste chtěli naši práci ocenit, budeme rádi, když jakoukoli částkou podpoříte činnost Hospice Sv. Jiří. Doporučujeme stát se přítelem hospice a přispívat pravidelně. Děkujeme za vaši podporu.