Svědomí mám čisté, říká bývalý starosta Vanoušek

Zrušení spalovny je chyba, ale současné vedení dělá i dobré kroky. V rozhovoru s Chebským infem je vyjmenovává bývalý starosta a dlouholetý zastupitel Pavel Vanoušek. Vysvětluje i to, proč jeho ČSSD propadla v posledních volbách a proč by znovu šel do koalice s ANO, které sesadilo starostu Jalovce. Nemyslí si, že v minulosti chyboval, když byl ve vedení města a jeho laboratoře měly městské zakázky.

Chebské info: Má Cheb nyní dobré vedení?

Pavel Vanoušek: Jaké je, poznáme až během celých čtyř let volebního odbobí. V každém případě mají vzhledem k úžasnému volebnímu výsledku VPM obrovskou příležitost. Současná vládní koalice se tak nemá na co vymlouvat. Za první půlrok tu nebylo ještě nic tak výrazného, na základě čeho bych si dovolil nějak zásadně hodnotit.

Už za tu dobu ale stihli třeba ukončit projekt spalovny.

To je podle mě velké negativum. Nejedná se o prosté spalování, jde o spalování s energetickým využitím. Jsem přesvědčený, že to byl projekt užitečný pro město. Pomáhal řešit situaci s odpady, mohl také stabilizovat ceny tepla. Cena plynu, ze kterého se teplo vyrábí, už asi nebude tak vysoká jako před sedmi lety, ale roste a podle energetiků poroste i nadále. Tím pádem poroste i cena tepla. Nezpracovatelný odpad mohl sloužit jako vhodná náhrada. Navíc se podívejte, jak vypadá místo, kde mělo být ZEVO (zařízení pro energetické využití odpadu neboli spalovna – poznámka redakce) postaveno. Je tam jen halda sutě. Podívejte se pak dolů směrem k nádraží na výtopnu lokomotivního depa, která tam dýmá a měla být nahrazena „zevem“. Když se k tomu ještě připočte, že i státní politika podporuje takováto zařízení a bylo by možno získat dotaci, tak jsou to všechno argumenty pro ZEVO. Chápu ale, že je určitá skupina lidí, kteří to principiálně odmítají, spalování je pro ně sprosté slovo.

Tak mělo to být v místech, kde bydlí lidé – mezi Švédským vrchem a Podhradem.

Jsou příklady z velkých měst, kde to normálně funguje. Ve Vídni postavil spalovnu uprostřed města známý architekt Friedrich Hundertwasser. Takových zařízení je řada, jsou na vysoké technologické úrovni. Na chebskou spalovnu už byl zpracován i projekt EIA. Dokonce, pokud vím, ji zpracovávala paní doktorka Gabriela Licková (zastupitelka a radní za Hnutí 2018 – poznámka redakce). Ona se postupně přiklonila k těm, kteří byli proti spalovně. Vždy ale hovořila tak, že jde o projekt, který je z hlediska životního prostředí akceptovatelný.

Reakce Gabriely Lickové: Přiklonila jsem se k lidem, kteří jsou proti spalovně, především protože jejich názory byly zlehčovány a upozaděny. K projednávání spalovny s veřejností měl být přizván moderátor, jehož jednání by bylo na vysoké profesionální a etické úrovni. Na druhou stranu, ze svého odborného hlediska se čím dál víc utvrzuji, že preferovat (nyní zobecním) spalování odpadu namísto jeho recyklace, jejímž výsledkem jsou nekvalitní výrobky s krátkou životností, je správná cesta.

Tomu projektu se vyčítalo ale třeba i to, že Terea nikdy nezpracovala žádnou ekonomickou studii.

To není pravda. Jednatelé té společnosti nejsou žádní kaskadéři nebo dobrodruzi. Němci (polovina společnosti Terea, která projekt spalovny připravovala, patří německé společnosti Gelsenwasser – poznámka redakce) by něco takového nepřipustili. Bylo spočteno, že oproti skládkování, by město na nakládání s odpady ušetřilo nějaké tři miliony korun ročně, a to se ještě počítalo se současnými náklady na skládkování. Ty přitom velmi pravděpodobně porostou.

Podle Vás to tedy stálo i za čtvrt miliardy korun, na které měla spalovna vyjít?

Terea je samostatný hospodářský subjekt, který hospodaří s vlastními penězi. Nehospodaří s městskými penězi. Vše by dala Terea, část z rezerv, které má díky ziskovému hospodaření z minula. Část zisku odvádí akcionářům, z poloviny tedy městu. Konkrétně jde o deset milionů korun ročně. Na zbytek výstavby by si musela vzít úvěr, který by se splácel z ekonomiky toho projektu. Až by se doplatil, začal by Teree vznikat zisk. Je to stejné jako to bylo s kogenerací. Když se plynofikovaly kotelny, tak si také Terea brala úvěr.

Ano, to je běžné fungování podniků. Ale když bych měl zodpovědnost za město a i za budoucnost firmy Terea, tak je asi logické, že když o tom projektu nejsem přesvědčený, tak ho zastavím. Zvláště v momentě, kdy jde o tak velkou investici a pokud by se nepodařila, tak by město mohlo přijít minimálně o těch deset milionů korun ročně ze zisku Terey.

O ten město ale postupně přijde. Když budou narůstat ceny plynu, tak bude Terea muset buď zvedat ceny tepla pro odběratele a nechat si vyšší náklady zaplatit od nich, nebo na ně přenést jen část a smířit se s nižším ziskem. Navíc se různá společenství vlastníků bytových domů stále odpojují od centrálního zdroje vytápění, protože si myslí, že to je výhodné. Ekonomika provozu se bude dále zhoršovat (na tento problém se Terea nově zaměří, dohodlo se na tom nové vedení města s německým akcionářem na květnové valné hromadě; vedení firmy bude aktivněji jednat se společenstvími vlastníků, aby od Terey neodcházely; bude jim například vysvětlovat, že vlastní kotel v domě ve finále zvedá náklady na vytápění tak, že centrálně s Tereou je to výhodnější – poznámka redakce).

Tip: Za barákem to nechci. Takto zastupitelé rozhodli o zastavení projektu spalovny

Je nějaký krok nového vedení města, který naopak hodnotíte pozitivně?

Oceňuji, že pokračují v přípravě projektu přístavby knihovny a uvažují o možnosti výstavby nového plaveckého bazénu. Zdá se také, že nové vedení začíná uvažovat a připouští diskuzi o využití objektu Dominikánského kláštera pro Základní uměleckou školu. Snad se také otevírají dveře pro diskuzi o takzvaném červeném mostu, který by spojil Dyleňskou ulici nejen s Háji, ale i se Švédským vrchem a Podhradem. To jsou věci, které by byly pro město velmi užitečné a vítám, že je nové vedení o této věci ochotné diskutovat, i když původně bylo proti.

Odkud čerpáte informace, že současné vedení je přístupné se o tom bavit, když například u toho červeného mostu starosta Antonín Jalovec na jednom z nedávných zastupitelstev doslova řekl, že tento most se bude stavět jen přes jeho mrtvolu?

Já tu informaci mám z „druhé ruky“, z diskuze, která proběhla na komisi pro územní plán a strategický rozvoj. I zástupci VPM tam měli připustit diskuzi o tomto mostu. Nechci jmenovat nikoho konkrétního, mohlo by se to tím zhatit. Myslím ale, že diskuse o tomto tématu začne sílit.

Reakce Antonína Jalovce:

Dominikán – po setkání s opozicí jsme deklarovali, že svoláme schůzku s vedením Základní umělecké školy (ZUŠ), na níž si vyslechneme jeho názory na řešení budoucnosti. Schůzku jsme svolali. Ani vedení ZUŠ není v názoru, zda situaci řešit přístavbou k současnému objektu či stěhováním do Dominikánu jednotné. Domluvili jsme se tedy na tom, že necháme otevřené obě možnosti, vedení ZUŠ si projde podrobné plány kláštera a zamyslí se nad možnostmi využití prostor pro školu. Teprve pak budeme vědět, zda objekt kapacitně vyhovuje. Pokud ano, budeme postupovat dále přípravou projektu. To, co bylo „namalováno“ v rámci architektonické soutěže, je totiž zcela mimo realitu památkové ochrany a dokonce i mimo potřeby ZUŠ.

Červený most – je třeba problém rozdělit na dvě části:

1. úsek Dyleňská-Blanická – zde dožívá současná lávka, zadali jsme zpracování projektové dokumentace na zatunelování části železnice a po násypu by následně vedla silnice i cyklostezka. To by zlepšilo spojení Hájů a centra města. Toto podporujeme.

2. úsek Háje-Podhrad – výstavbu tohoto úseku nevidíme jako prioritu, přinesla by více negativ než pozitiv, a to především zavedením tranzitní dopravy na Hradčany. Tato část není ani ošetřena územním plánem, který se bude muset předělat. S realizací tohoto úseku nepočítáme, ale nechceme zcela zabránit možnosti jeho výstavby ve vzdálenější budoucnosti.

Navrátil by nepodváděl

Co říkáte na vznik nové buňky ČSSD v Chebu?

Nemám z toho radost. Pohledy na některé věci se ale tak rozdělily, že už to začalo zacházet do osobních animozit, což bylo neudržitelné. Není to každopádně dobře, mate to veřejnost. Navíc lidský potenciál v Chebu není tak silný. Na kandidátku jsme byli schopní dát 20 lidí z členů, ti další se těžce sháněli. Přeji si, aby se z nás nestaly dvě znepřátelené skupiny, zatím dokážeme komunikovat.

Důvod toho rozpadu na dvě buňky má základ ve špatném volebním výsledku, kdy ČSSD v Chebu nezískala ani tři procenta hlasů a nesedí tak nyní po dlouhých letech v zastupitelstvu města?

Bezprostředně ne. Špatná situace uvnitř chebské buňky byla už delší dobu. Někteří členové měli pocit, že by měli mít větší slovo v tom, jak se budou chovat zastupitelé na zastupitelstvu. Zatímco zastupitelé si uvědomovali, že to je jejich osobní odpovědnost a hlasovat podle toho, jak vám někdo říká, když o tom sám nejste přesvědčený a nést za to odpovědnost, která může vyústit až do nějaké trestní odpovědnosti, to je hodně na pováženou. To byl základní problém. Štěpícím prvkem byla také postava bývalého starosty Petra Navrátila. Část lidí chtěla už na začátku kauzy s dotacemi z ROP Severozápad, aby byl odvolaný, druhá skupina chtěla počkat. V té druhé organizaci, která se odštěpila, jsou lidé, kteří Navrátila mají téměř za zločince. Jak znám pana Navrátila osobně, tak si nemyslím, že by se účastnil nějakého spiknutí, komplotu nebo úmyslného podvodu. Tomu nevěřím.

Jak si vysvětlujete, že jste ve volbách tak propadli?

Důvodů bylo několik. I komunální volby jsou odrazem toho, co se děje ve státě a byly v okamžiku, kdy sociální demokracie neměla u voličů zrovna „očko“. Celostátně je také odklon od tradičních stran a příklon k nezávislým kandidátům, jako je v Chebu VPM. Dále podle mě hrály roli i neshody uvnitř chebské organizace ČSSD. Myslím, že to veřejnost vnímala. Svůj vliv mělo také to, že proti mně byla vznášena podezření, že se obohacuji na úkor města nebo společnosti Chevak přes svou laboratoř. Roli zřejmě hrály i již zmíněné problémy našeho bývalého starosty Navrátila. Také si myslím, že nám nepomohlo, že vůbec neumíme nakládat s moderními komunikačními prostředky, jako je Facebook. Navíc VPM udělala perfektní volební kampaň. Dokázala přesvědčit lidi, že nebylo správné, že i my jsme se podíleli na tom, že byl na konci roku 2017 odvolaný starosta Antonín Jalovec.

Ano. Byly dvě věci, které mobilizovaly veřejnost v Chebu. Bylo to svržení starosty Jalovce a pak také schválení hazardní vyhlášky, která opět povolila kasina i na některých adresách v centru města. Když to zjednoduším, tak v obou dvou těch případech jste šli proti veřejnosti. Udělal byste, když se na to zpětně díváte, něco jinak? Vyčítáte si něco z těch kroků?

Nevyčítám. Měli jsme původně koalici, ve které byl starostou Navrátil. Ta se rozpadla, ANO ji vypovědělo. Když jsme se to dozvěděli, nabídli jsme spolupráci VPM. Oni si tenkrát vybírali mezi ANO a námi. Vybrali si ANO, vytvořili slabou koalici, která se začala rozpadat. Na nás jako opozici by se těžko někdo mohl zlobit, že jsme se snažili dostat k moci. To je přirozená záležitost. A pokud vím, tak ani VPM se na nás nezlobila.

Lidi to ale, vzhledem k volebnímu výsledku, jako přirozenou záležitost asi nebrali.

Lidi přijali vysvětlení, které jim předložila VPM. Že to byl podraz, zrada.

Vy si nemyslíte, že to byla zrada?

Z naší strany rozhodně ne, nebyli jsme součástí koalice. A důvody hnutí ANO nechci hodnotit – není to naše věc.

Vy jste pak ale šli do koalice s ANO. Nelegimitizovali jste tím ten převrat? Nepřitížilo vám to pak u voličů?

Určitě nám to přitížilo. Ta chronologie ale byla taková, že oni spolupráci s námi neakceptovali a dostali nás do situace, která se nám nelíbila. Měli jsme vůči té jejich koalici s ANO výhrady, například šlo o parkovací systém. To, co dnes VPM říká, že musí předělat, přeci oni schválili, když byli v koalici s ANO. My jsme to kritizovali a částečně pak předělali, pořád to ale není dokonalé. Zpět ale k vaší otázce. Měli jsme příležitost vládnout, tak jsme ji využili. Určitě to také bylo tak, že hlavní mediální útok VPM nebyl vedený vůči nám. Te šel na ANO a ODS. My jsme tam stáli spíše neutrálně.

Veřejnost to ale asi vnímala jinak. Udělal byste to tedy znovu stejně?

Ano. Byla tam řada důvodů, byli jsme nespokojení s tou předchozí koalicí. Když se ujímala moci, tak si jako cíle stanovila péči o malé věci, o úpravy silnic a podobně. To je špatně, musíme si dávat velké cíle. Nepodaří se samozřejmě zrealizovat vše, něco dopadne i špatně, ale přistoupit k tomu tak, že budu dělat jen údržbu, není dobře.

Pro hazardní vyhlášku byste tedy také hlasoval znovu tak, aby dala výjimku na čtyři konkrétní adresy ve městě?

Měli jsme k dispozici právní stanovisko, že to je pro zastupitele riziková záležitost, pokud by platilo vymístění hazardu jen na Svatý kříž. Byla tam varování, že by na ně mohla padnout nějaká žaloba. Uvidíme, jak to nyní dopadne (nové vedení tuto vyhlášku opět změnilo tak, že platí, že hazard v Chebu může být jen na Svatém kříži; tuto novou vyhlášku posvětilo ministerstvo vnitra, ale stále ji zkoumá Úřad pro ochranu hospodářské soutěže – poznámka redakce). Nešlo tedy o rozhodnutí dobrovolné, byli jsme pod tlakem.

Nepodlehli jste ale zbytečně tlaku developera JTH Group, konkrétně pana Třešňáka, kterému patří obchodní centrum Dragoun, kde je jedno z dotčených kasin?

Samozřejmě tam byl tlak. Ale spíše to bylo podlehnutí hrozbě možných následků toho rozhodnutí. Tady šlo o to, že město způsobí ekonomické škody provozovatelům kasin, která tu už jsou. Konkrétně pan Třešňák operoval tím, že měl od města z dřívějška přísliby, že zde kasino bude moci v obchodním centru mít.

Ty se ale nedoložily, žádné písemné přísliby nejsou.

Údajně bylo stavební povolení vydáno s tím, že tam kasino bude. Pan Třešňák se v momentě, kdy ten areál kupoval, nijak netajil s tím, že tam kasino bude.

Ale nikdo mu nedal závazek, že tam kasino bude příštích 30 let.

Ano, on si to nevyžádal, netrval na tom.

Mají to tak všichni

ČSSD je v Chebu dlouhé roky spojená s vámi. Už jste to sám zmínil, že se řešily vaše zakázky pro město, řešil se i zvýhodněný pronájem pro vaše laboratoře. To je čistě náhoda, když jste byl roky zastupitel, byl jste i starosta?

Samozřejmě, že to je náhoda. Zóny, podle kterých se určila cena nájmu i u mých laboratoři, byly stanoveny zastupitelstvem ještě za starosty Františka Lindy. To jsem v zastupitelstvu nebyl. Hradební ulice je v zóně 3. Cenová zvýhodnění, jakože máte provozovnu ve druhém nadzemním patře, tak máte sníženou cenu o deset procent, to platí pro celé město, nejen pro mě. Nebo to, že když máte pronájem už nějakou dobu, tak máte další slevu, to bylo zavedeno v době, kdy sociální demokracie byla v opozici a neměli jsme na to vliv, protože o nájmech rozhoduje rada města. Navíc to, že máte slevu za druhé patro na druhou stranu znamená, že musíte platit provoz výtahu. Základní nájem z našich prostor je asi 4500 korun za měsíc. Vše se prošetřovalo, je to podle zásad města. Mají to takhle všichni, má to tak krajská hygienická stanice i Joker, kteří jsou pode mnou.

Měl jste zakázky od města, například vaše laboratoře zjišťovaly kvalitu ovzduší, když se řešila spalovna, dělali jste zakázky pro Chevak. To je v pořádku, “míchat“ funkci zastupitele, starosty a k tomu podnikatele? Nebrali to lidi tak, že Vanoušek je na městě, aby si čerpal osobní výhody? Neodrazilo se to také ve volebním výsledku?

Ale ano, sám jsem o tom už mluvil. Jde o peníze, a to lidé vždy vnímají citlivě. Obě věci ale šetřil kontrolní výbor na městě. Ovzduší se v Chebu sleduje od roku 1996, kdy já jsem nebyl v zastupitelstvu. Když se v roce 2004 rozpadla okresní hygienická stanice a privatizoval jsem laboratoře, tak smlouva přešla na mě. Pokud jde o další měření, třeba jsme teď měřili v Jateční ulici hluk, když se tam měnil povrch. Lidé, kteří jsou na městě, udělají poptávku, poptají třeba tři firmy, které jsou schopné to dělat a podle ceny si vyberou. Někdy uspějeme, někdy ne. Bez ohledu na to, jestli jsem, nebo nejsem v zastupitelstvu.

Svědomí v tomhle tedy máte čisté?

Určitě. Nevidím v tom problém. Navíc třeba pro Chevak jsme už tři roky nic nedělali. Pořád se tady ale šíří informace, že dělám za statisíce ročně pro Chevak.

Ale v minulosti jste zakázky od Chevaku měl?

Ano, někdy jsem je měl a někdy ne. Od roku 2015 jsem je už ale neměl.

Starosta není projektant

Budete kandidovat v příštích volbách?

Určitě ne s osobními ambicemi. Sestavování kandidátky je obtížné, takže na její doplnění, pokud by nebyli lidi, bych někam na spodnější pozice šel. Už ale nechci být ani ve vedení města, ani v zastupitelstvu. Za těch dvacet let jsem si toho užil dost.

Co považujete za svůj největší úspěch z doby vašeho působení na radnici?

Určitě je to vybudování průmyslového parku, na kterém jsem se podílel. Nejsou tam jen montovny, jak se někdy říká. Jsou tam vysoce kvalitní firmy, světově unikátní, jako je například Schneeberger, JSP. Jde o unikátní technologie, těch je málo na světě.

Povedl se také projekt privatizace bytového fondu, kdy jsem připravil projekt privatizace dvou tisíc čtyř set bytů a zprivatizovalo se to bez velkých otřesů. Z investičních projektů to byl pravý a levý břeh Ohře. Udělal se jihovýchodní obchvat města. Za poslední období považuji za úspěch, že se podařilo obsadit tři chátrající městské objekty. To byl hotel Hradní dvůr v Dlouhé ulici, kde je dnes klub důchodců a bydlení. Dále Špejchar, který byl prázdný a dnes je tam galerie G4 a na náměstí, kde je dnes Retro muzeum, byly velké prázdné prostory po železářství.

Hodně jsem se angažoval také při získání kontroly nad majetkem Chebu v Německu. Dříve jsme tam ten majetek vůbec neovládali a dnes z něj má město pravidelný výnos. Cheb se také stal historickým městem roku, postavil se z krajských peněz terminál autobusového nádraží, začala se díky podpoře od zastupitelstva rekonstruovat nemocnice.

Zmínil jste i rekonstrukci levého břehu Ohře. Cítíte zodpovědnost za třísettisícovou pokutu od ÚOHS, kterou město dostalo za výběr mobiliáře?

Necítím. Ten projekt, jak byl realizovaný, schválilo zastupitelstvo ve volebním období 2006 až 2010. Sociální demokracie byla tenkrát v opozici. Když jsem byl starosta, tak jsme ten projekt vzali a se souhlasem zastupitelstva přihlásili do soutěže jako celek a tam už se soutěží konečná cena bez nacenění jednotlivých položek. Ta pokuta mi vadí, je mi to líto, ale nemyslím si, že bych byl ten, kdo někdy nějak zařídil, že tam jsou drahé lavičky.

Některé ty kusy mobiliáře, jsou prokazatelně prodražené, ukazuje to reportáž kolegů ze Zpráv z Chebu. Tušíte, jak se do toho projektu dostalo třeba o desítky procent prodražené pítko za více jak dvacet tisíc korun?

Vy myslíte, že tyhle věci vybírá starosta? Na to je na radnici odbor investic, který na projektech pracuje. Ani místostarostové nejdou do takových detailů, nejsme projektanti.

Bylo to tedy předražené, Cheb za ten výběr, jak proběhl, dostal pokutu. Šlo to do soutěže už přesně nadefinované, například konkrétní lavičky od konkrétní firmy. Vy vylučujete, že to bylo předem domluvené, že tam šlo o provize, které by si pak někdo rozděloval?

To vyloučit nemohu. Ale vylučuji, že bych věděl, že by se tam něco takového dělo. Určitě to nebylo tak, že někdo přišel a řekl: Hele, jsou tam předražené lavičky a z toho mi chceme dát něco tomuhle a tamtomu a něco fotbalistům. O lavičkách jsem se poprvé dozvěděl až v momentě, kdy o tom začala psát média.

Rozhovory o Chebu: